Vy jste fakt kluci šikovní. Až se bojím sem vystavit svá "patlála, patlála". Ale tehdy nebylo nic. Jezdilo se jen do NDR pro levné lokomotivy PIKO, které jsme měli už rozpočítané podle rozvoru, na jakou lokomotivu ČSD se to bude hodit. Přelepovaly se jen masky na podvozky. Odlitkami z epoxydové pryskyřice. Já jsem s dalšími modely praštil po revoluci, kdy lokomotiva, která stála i tak nehorázných 200 Kčs najednou stála 2000 Kčs.
Tenkrát existovaly hrubé epoxydové odlitky na objednávku (hodně hrubé, muselo vytrvale pilovat pilníčky každé okno), ale od někoho jsem dostal respektive výhodně koupil stavebnice komplet z mosazného plechu (žehlička a T457). Tak jsem se vlastně naučil pořádně letovat. Ale moje prvotina byl Peršing. Toho jsem si komplet nastříhal podle výkresů z mosazných a bronzových plechů. A ty proužky na boku a na střeše jsem dělal z klasického zvonkového drátu zbaveného izolace.
A letoval jsem na skříň jeden po druhém.
Ale je to opravdu patlála patlála. Je to natírané ručně barvičkami Humbrol, které se i za socíku daly běžně sehnat. Tak je to takové dost hrubé. A epoxydové odlitky jsem doplnil střechami z bronzového plechu a zábradlí jsem letoval z ocelové struny. Také trvalo, než jsem se to naučil a nebyly ve spojích zbytečné kapky. A rámy vozidel jsou ze silnějšího mosazného plechu a co šlo jsem zalil olovem.
Ale jinak, jak je mi vlastní, mám tam spousty nedodělků. Nezasklená okna, a další detaily.
Ale byl jsem tenkrát rád, že jsem rozšířil flotilu o vozidla, která se nedala nikde koupit.
Zobrazit přílohu 33728
Zobrazit přílohu 33729Zobrazit přílohu 33730Zobrazit přílohu 33731
