A to si to neumíš opravit či odstranit?! Máš na to půl hodiny od vložení. Taky něco po vložení ještě opravuji, až se to zobrazí.
Škoda, že nebydlíš někde blíž, bral bych doučování. Nebýt MSTS, tak dneska mám problém s vypnutím počítače a vůbec by mi to nevadilo. Ale tahle hra mě tak chytla, že jsem se musel alespoň něco naučit. Vlastně z mých chabých znalostí jsem nadšen. Obdivuji vás, kteří jste se dokázali naučit to, co umíte, i když v době, kdy jste navštěvovali školy (stejně jako já), bylo vrcholem techniky logaritmické pravítko. Ale zase abych nepřeháněl, jeden kluk ve třídě na průmce už měl kalkulačku.
Stejně jako moje sedmdesátiletá kamarádka, kterou jsem naučil PC právě díky msts, kterému propadla ( v mládí dělala pomocníka fíry a táta i máma byli oba fírové
). S problémy se ovšem obrací na mne, tak moc se toho zase s PC nenaučila. Ale základy kecálků jako FB aj. se naučila. Servis PC dělám mnoha svým kolegům a známým jak po HW tak i SW linii. Většinou se jedná o nějaké čištění a zrychlení případně dálkovou správu.
No vida, že to jde. Nebát se experimentovat.
U ladění řady 122 jsem na 6. stupni 212kN (v charce je 220), na 485A. V 80 km/h to dává 100kN, 220A, 2212kW, vlak 1602 tun. Může být? Chcete si to někdo testnout?
Ahoj. Skúsil som to. Ťahá celkom dobre, ale od určitej rýchlosti tam máš na najnižších odbočkách 0 kN, tým pádom nulové trakčné prúdy a vypínajú sa aj ventilátory, čo je dosť nereálne. Napr. pri prejazde neutrálneho úseku plnou rýchlosťou a následného krokovania do výkonu sa ventilátory spustia až od nejakej asi 15. odbočky. Na reálnej sú aj pri vysokých rýchlostiach na nízkych odbočkách malé prúdy, čiže ventilátory sa točia pomaly, ale točia sa po celú dobu, kým je mašina vo výkone. Toto ale platí len pre klasické 230/240. Tie súkromnícke prerobené kúsky to môžu mať inak.
Taky jsem si říkal u Tvých plecháčů s max 2400 A. Ale pak jsem pomyslel na to, že v OR nemůžu hledět na teorii tak přísně a je třeba to trochu projet. V praxi se však nakonec ukázalo, že s nákladem to je na střídavku o výkonu 3,2 MW v teoretické kondici opravdu málo.
Myšleno tedy na plecháče, kdo to nepochopil. Na videu je tato poznámka v praxi s vlakem o hmotnosti 634 tun v úseku Tišnov - Řikonín. První video přibližuje nastavení plecháče 242.213 s přesnými teoretickými hodnotami, jak visí na VŽD ( její technická data jsou na netu dobře dokumentována), druhé pak moje dosavadní nastavení laminy řady 230, které je stále ve vývoji, resp. čeká na detail v doladění hodnoty MaxCurrent. Rozdíl v převodu je jasný, můžeme tolerovat, ale vlak na normu, který musíš v daném úseku i rozjet, na to to nastavení plecháče nemá. Tedy pakliže si někdo uvědomuje alespoň trochu max proudy, které těm mašinám můžeme nakroutit.V praxi se však nakonec ukázalo, že s nákladem to je na střídavku o výkonu 3,2 MW v teoretické kondici opravdu málo.
Josefe, tady ale vaříš z vody ty. Parametry proudu, které tu hodláš vnutit jako celkový proud všech motorů, jsou úplně mimo mísu. Ty jsou použitelné pro Peršingy nebo asynchrony, kde ti naskočí nějaká zadaná regulovaná konstantní hodnota proudu a na té to drží regulátor tahu/proudu. Pro stupňovitou regulaci DC i AC se počítají tak vysoké proudy kvůli patrným proudovým skokům mezi stupni a kreslení těch charakteristik jednotlivých stupňů. V podstatě tam zadáváme hodnotu proudu, kterou by dosáhl motor v nulové nebo téměř nulové rychlosti při vypuštění rozjezdového odporníku (zařazení vysoké odbočky trafa). Bez toho ti ta rafika na Ametru nebude skákat podle stupňů. A znovu opakuji už po kolikáté, že fyzikální model v simulátoru počítá jenom s jedním motorem v modelu, neumí kombinační řazení, protože vždy se jedná jen a pouze o napětí svorkové v reakci s indukovaným (ui=protielektromotorická síla Eo postaru). Ik = (Uk - Eo) / R (proud kotvy = (napětí kotvy mínus indukované napětí kotvy) lomeno odpor kotvy), celkový proud se pak snižuje o další ztráty na odporech vedení, buzení, přechodech kontaktů a samotném rozjezdovém odporníku, což vede už samo ke snížení vstupního napětí kotvy.
Podle grafu výše to vychází asi na 6.st., 0 km/h, 227 kN, 1190A. Podle D2/1 z r.1994 má loko 230 max.Ft 240kN, proud hodinový 1140A, trvalý 1100A, při 200kN proud 1050A. V grafu je psaná tažná síla při hodinovém proudu 229 kN a při trvalém pak 219 kN. Máme tu nějaký rozdíl 229/227 a 1140/1190. To jsou řádově odchylky v procentech a zanedbatelné při ladění.
