Automatická Regulace Rychlosti - ARR pro Open Rails

Základní problém, kterému nerozumím: Pokud je poměrný tah konstantní (ad obr. b) a neměnná poloha přepínače PT, proč rafička také neukazuje konstantní hodnotu, tedy např. oněch 0,5, ale tato s rychlostí stoupá?
Tak znovu a pomalu.
Máme dvě možnosti řízení tažné síly. R a ARR. V obou režimech je do regulátoru tahu na vstupu zaváděno analogové napětí 0-10V DC jako požadavek tahu. Toto napětí nabývá hodnoty pouze kladné při řízení v režimu R a NJ. ARR krom toho zavádí na vstupu i hodnotu zápornou, je-li vyhodnocen požadavek na brzdění a to jak v režimu brzdy spádové tak i zastavovací.

V režimu ARR porovnává poměrný tah oproti obálce. Má-li být zajištěna konstantní tažná síla - zrychlení, musí nutně parametr PT stoupat. ARR sleduje rychlost a zrychlení z elektronické skluzovky. Jestliže s narůstající rychlostí tažná síla charakteristicky klesá, musíme pro zachování stejné síly zvětšit požadavek. (Přepínač omezovače PT pro J v ARR vlastně neomezuje přímo napětí analogu, ale v podstatě nastavuje omezení zrychlení.)

V režimu R si hlídá jenom skluz náprav a rychlost či zrychlení regulátor tahu nezajímá. U mašin s pátou vztažnou nápravou v el.skluzovce (4. a 5.serie 363 a novější 162/3) si skluzovka i bez zapnuté ARR hlídá zrychlení sama a při překročení předpočítané hodnoty (podle počtu náprav na řadiči délky vlaku) zasáhne do regulátoru tahu jako při skluzu. Vyhodnotí neúměrné zrychlení. (Elektronický rychloměr po rekonstrukci přejímá některé funkce původních řadičů.)
Požadavek tahu v režimu R je nastaven pevně na konstantní napětí/proud v poměru k maximální hodnotě a to až k dosažení obálky.
 
Tak jsme se toho dobrali, čili v obr. ad b) není nakreslen poměrný tah tak, jak je definován, ale to, co se očekává od lokomotivy v režimu ARR při daném nastavení přepínače poměrného tahu. Poměrný tah je křivka, která je v poměru k obalové křivce.
Ukazatel poměrného tahu ukazuje skutečně poměrný tah, přepínač PT není přepínač PT, ale "omezovač" tažné síly.
Obě ty věci mají v názvu PT, ale je to zavádějící.

Příklad:
ScreenShot1536.jpg

Čili zpět k mé úplně první otázce. Mělo by být:
Jak je definován poměrný tah? PT je definován ad a), zde konkrétně čára pro 50 % PT, obálka představuje 100 % PT (uznávám, že ten obr. není bez chyby).
Jak se chová lokomotiva při nastavení přepínače PT na hodnotu 5? Lokomotiva se chová ad b).

Díky za upřesnění rozdílů "požadavků" mezi R a ARR
 
Zajímavé čtení. Upřesním pár věcí:
- zasahování EDB při brždění OBE - do toho jsem vůbec nezasahoval, takhle se to musí chovat i v normální verzi OR. Asi je to špatně, ale v tom případě by se musel celý systém brzd upravit.
- co se týče křivek/obálek atp - asi bych měl vysvětlit, jak to funguje v mnou naprogramované verzi ARR:
V módu "A" (automat, tedy ARR) systém nehlídá zrychlení, pouze aktuální rychlost. Na ukazateli PT se zobrazuje 0-10V, která je definována tabulkou v inc ARR:
Kód:
ForceStepsThrottleTable ( "22, 26, 30, 36, 42, 46, 51, 58, 69, 80, 90, 100" ) comment (** at force step 1 the throttle percent equals 22, step 2 equals 26 etc **)
Při nastaveném PT 1 "vyjede" ručička PT na 22%, tzn 2.2V a podle toho se nastaví maximální tah (také na 22%). Pozor, nejedná se o nastavení "Throttle", ARR ovládá přímo proměnnou "TractiveForce". Tato proměnná se potom přepočítává podle TCH.
A teď důležitá věc: Protože jsem netušil, že x6x mají nějaké "obálky" a původní OR s nimi samozřejmě taky nepočítá, tato funkce není samozřejmě vůbec simulována. Stejně tak nemám žádné tabulky, které by definovaly jednotlivé proudy (budící, kotevní) v závislosti na rychlosti, teplotách a dalších věcech. Toto je převzato z původního OR a do těchto částí kódu jsem nezasahoval.
Jediná věc, kterou jsem změnil je, že kotevní proudy obou párů motorů vždy a při jakékoli rychlosti drží proud lineární ve vztahu k zobrazené hodnotě F.
Takže: Ukazatel F bude celou dobu do začátku omezení při dosažení požadované rychlosti vždy ukazovat hodnotu podle tabulky výše a v závislosti na přepínači PT, kotevní proud bude vždy ukazovat v podstatě to stejné jako budík F, budící proud se bude se zvyšující rychlostí snižovat podle schémat a výpočtů původní verze OR a tažná (resp trakční) síla se přepočítá vzorcem MaxF / PT a potom se aktuální hodnota prožene tabulkou TCH.

Samozřejmě to můžu změnit, ale v tom případě potřebuju víc informací, popř kdyby "někdo" vytvořil nějaké tabulky, nebo jasné zadání stylem analýzy. Takhle to vyzobávat z textů příspěvku na fóru je strašně nesystematické a některým věcem ani nerozumím. Jsem programátor, ne matematik, nebo fyzik, takže potřebuju exaktní informace a ne žádnou abstrakci.

Novinkou pro mě je, že ARR měří zrychlení a dle toho manipujuje napětím F, to by bylo poměrně jednoduché dodělat.

Díky za reakce, nápady.
 
Novinkou pro mě je, že ARR měří zrychlení a dle toho manipujuje napětím F, to by bylo poměrně jednoduché dodělat.
Nejen to. Poměřuje také dV=(Vp-Vs) a při blízkosti včas plynule omezuje Ft a tím zrychlení tak, aby nedošlo k překročení komparační úrovně, takže nedochází k oscilacím jako v simulátoru. Markantní přesahy jsem zaznamenal u EDB, v J to nebylo až tak křiklavé. (Vycházím ještě z verze 1.0, verzi 1.1 jsem ještě pořádně neotestoval.)
I když máš o těch mašinách zatím „minimum” znalostí, udělal jsi obrovské kvantum odborné práce. :-)
 
Vycházím ještě z verze 1.0, verzi 1.1 jsem ještě pořádně neotestoval.
Tak to je chyba, ve verzi 1.1 už se to neděje a nic neosciluje. Ani nahoru ani dolu a při velkých spádech/stoupáních to občas jede rychlej/pomalej, takže je potřeba drbnout do rajčáku. Mám origo vzorec snad z padesátých let. :D :D
Už mám i hotové, že to drží zrychlení, akorát nevím, jaké má při jakém stupni nastavení PT být, takže jsem to nějak sesmolil. Je to ale v konfiguráku, takže se to dá kdykoliv změnit.
 
Už mám i hotové, že to drží zrychlení, akorát nevím, jaké má při jakém stupni nastavení PT být, takže jsem to nějak sesmolil. Je to ale v konfiguráku, takže se to dá kdykoliv změnit.
Na toto je těžké odpovědět. RegioJet měl ještě zhruba před rokem nastavenou automatiku tak, že se jezdilo na PT 6 až 7 a tuším měli i nějaký bloklý proudový strop. Teď to mají přenastaveno, že na PT 7 to prd tahá (Fok cca 60 kN) a jezdí se klidně i na PT 12. V ARR 1.1 to máš nastaveno dle současného stavu RJ, že je třeba nastavit PT na 10 až 11, abys dostal tažnou sílu na hodnotu cca 110 - 120 kN.
Pro peršingy jiných dopravců by ale stálo za to, to nastavit na dlouhodobý normál, a to je podle mne oblast šesté hodiny, tedy PT okolo 7.
 
Ještě dotaz k tomu PT, pokud je zrychlení vyšší než potřebné, tak to ARR stáhne z výkonu, nebo to funguje jen nahoru?
 
Už mám i hotové, že to drží zrychlení, akorát nevím, jaké má při jakém stupni nastavení PT být, takže jsem to nějak sesmolil. Je to ale v konfiguráku, takže se to dá kdykoliv změnit.
Přepínač PT není jediný vstup do regulátoru rychlosti pro určení zrychlení. Druhým vstupem je počet náprav, který takto simuluje hmotnost vlaku. Čím více náprav, tím více vozů, tím těžší vlak a menší zrychlení. Co z toho lze vyvodit? Mám na řadiči počtu náprav nastaveno 80 (přijel dlouhý těžký rychlík) a na přepínači PT polohu 7. Počet připojených vozů mám ale jen 4 tedy 16 náprav (zapřáhl jsem krátký osobák a neopravil řadič). Odjezd, souhlas, mašina pomalu zabere, po asi dvou metrech „natažení vlaku” nakrmí regulátor proudy na plno dle předpočtených parametrů a ono se to začne zrychlovat. Jenže nad předpoklad. Takže dojde k vyhodnocení neúměrného zrychlení, stáhnutí proudů jako při skluzu a znovu k pomalejšímu narůstání proudů až k novému překročení. Od nějaké rychlosti už nebude síla na výrazné překročení a zklidní se to. Z uvedeného vyplývá, že hodnota PT 7 (1-12) omezení zrychlení a Ft není pro všechny zátěže stejná. (Dá se sice nastavit univerzálně počet náprav 0 - 4, kdy nebude docházet k omezování nápravami, ale pak se zase připravím o odpočet délky vlaku na PJ.)
Tímto se u mne další testování odkládá, dokud nebudu mít ty změny k dispozici.
 
Přepínač PT není jediný vstup do regulátoru rychlosti pro určení zrychlení.
Takže zpět, zrychlení ARR vůbec neměří. Mám na drátě odborníka, snad z něj něco dostanu. Otázka je, jestli má smysl ARR takhle ohýbat jen pro pár fajnšmekrů, protože to je fakt dost složité. Těch parametrů je hodně a někdo to napsat prostě musí.
 
Takže odpověď na všechny otázky kolem ARR mašin RegioJet je snadná. I když to trvalo dvě hodiny intenzivního rozhovoru.
Zjistilo se, že peršingy RJ mají jiné chování než ostatní mašiny s ARR. Zatím co např peršing ČD funguje tak, že nezávisle na nastavení přepínače PT mašina postupně v režimu "A" VŽDY dosáhne 100% F (tzn 10 voltů), peršingy RegioJetu mají ARR nastavený tak, že mašina drží VŽDY pouze hodnotu nastavenou přepínačem PT. Např pokud nastavím u RJ mašiny přepínač PT na 7, mašina bude při jakékoliv rychlosti držet cca 5V. Neměří to žádné proudy, žádné zrychlení nic. Pouze to nastaví regulátor podle toho, jak píšu výše. U mašin např ČD se nastavení PT zohledňuje jen asi do 80Kmh, nad tuto rychlost nastaví ARR vždy 100%.
Zrychlení se začne měřit až v okamžiku, kdy se Vs přibližuje Vp, pak si ARR derivátem z rozdílů rychlosti a zrychlení vypočítá okamžik, kdy ma začít ubírat.
Další zjištění se týká toho, že při malém požadavku ARR (pod 5%) CŘČ vypne mašinu do výběhu a zapne ji zase až pokud ARR požaduje víc než 5%.
 
Takže RJ ad a) a ČD ad b)?
Všiml jsem si, že WTB 163 se také chová ad a). To je, ukazatel PT nepřesáhne max. nastavenou hodnotu.
 
Další zjištění se týká toho, že při malém požadavku ARR (pod 5%) CŘČ vypne mašinu do výběhu a zapne ji zase až pokud ARR požaduje víc než 5%.
CRC vynuluje čítač při nastavení požadavku tahu menšího 5 % (4 pulzy 64b čítače), ale to se týká zadání v režimu R, pokud si pamauji. Od toho je tam kontrolní karta. V ARR je čítač odstaven.
 
Zdravím vespolek.
Zde je nová verze ARR OR 1.2, plus update 162.115 RJ. Je tam opět zdokonalená fyzika plus zapracované některé opravy, které našli kluci.

Ostatní lokomotivy by měly na této verzi normálně fungovat, původní "ARR" 7507 a CDC363.5 fungovat (zatím) nebudou.

Odkaz ke stažení:
 
Back
Nahoře