bob57_cz
Učitel češtiny
Ale nemáš to v definici 162-115.inc, proto se ptám.To tam už je a dokonce jsi sám odepisoval, že paráda., Přečti si příspěvky pod Quick.
Follow along with the video below to see how to install our site as a web app on your home screen.
Poznámka: This feature may not be available in some browsers.
Ale nemáš to v definici 162-115.inc, proto se ptám.To tam už je a dokonce jsi sám odepisoval, že paráda., Přečti si příspěvky pod Quick.
Aháá, todle... Píšu si, díky.Ale nemáš to v definici 162-115.inc, proto se ptám.
... a OBE (BSE)? (Nearetované polohy.)Aháá, todle... Píšu si, díky.
Na to bych se musel podívat. Samozřejmě by to nějak šlo.... a OBE (BSE)? (Nearetované polohy.)
Na to bych se musel podívat. Samozřejmě by to nějak šlo.
Prosím, tak se na to podívej.
Všechno sem!...a ještě mě napadlo
Může a nemusí. V reálu se plní přes tlakové relé převodník P/E z brzdového rozvaděče 1:1. Maximální naplnění je tlakem 3,8 bar stejně jako při plném naplnění brzdových válců při poklesu tlaku brzdového potrubí o 1,5bar. Neznamená to však, že plný účinek EDB by byl dosažen až po dosažení tohoto tlaku. Strmost je nastavitelná v regulátoru tahu a je na zkušebně, jak se v tom o revizi porejpe. Nejlépe nerejpat, když to funguje slušně. Ten 1 bar je slušné optimum, jde to nastavit ostřeji i mírněji.Asi to není úplně real, protože z doslechu mám, že EDB nabývá plného účinku už při poklesu tlaku v hlavním potrubí o 1 bar.
Já se ještě dovolím vrátit k chování poměrného tahu. Cituji p. Myslivce, autora digitálních ARR v našich končinách (text je z připravovaných skript pro ČVUT):Děkuji.
Na základě zhlédnutí videa s rozjezdem ř. 162 to na mě dělá dojem, že přepínač poměrného tahu omezuje tažnou síla F = konst,
ale že poměrný tah (to co ukazuje rafička) je definován spíše ad a), tj. vůči obalové křivce (vodorovná čára, lineárně klesající čára, 1/v, 1/v^2. I při přepínači PT na hodnotě 7 se ručička ukazatele vyšplhá až na hodnotu 1. Nejsou to úplně totožné záležitosti.
Přičemž platí, že jakákoliv hodnota přepínače PT menší než 10 omezuje v nižších rychlostech max. kotevní proud a tím tažnou sílu.
Nižší hodnoty přepínače PT pak ve vyšších rychlostech omezují i výkon, s vyššími hodnotami se pak vždy dosáhne obalové křivky (nějaký maximální časově omezený výkon). Existuje jistě hodnota nastavení přepínače, při které se ve vyšších rychlostech jede právě trvalým výkonem, odpovídá Ik = 715 A pro ř. 163 a ty si je schopná udržet až do své max. rychlosti.
Obrázek bude asi názornější: Průběh tažné síly v závislosti na poloze přepínače PT a to co ukazuje rafička PT, přičemž jsem si jenom tipnul, že zrovna sedmička na přepínači odpovídá 850 A.
Pochopil jsem, nebo nepochopil?
Díky.
Zobrazit přílohu 26362
Přesně to jsem se dozvěděl i s totožnými důvody.Já se ještě dovolím vrátit k chování poměrného tahu. Cituji p. Myslivce, autora digitálních ARR v našich končinách (text je z připravovaných skript pro ČVUT):
"Velký význam při navázání regulátoru rychlosti na řídicí obvody vozidla má volba jeho akční veličiny. Ta by měla respektovat možnosti vozidla tak, aby nemohl vzniknout tzv. nesplnitelný požadavek, tedy požadavek na takovou hodnotu tažné síly nebo výkonu, který leží mimo oblast vymezenou obalovou trakční charakteristikou. V tomto případě totiž pohon resp. brzda nereaguje na změnu řízení až do doby, než se akční veličina vrátí zpět do oblasti vymezené trakční charakteristikou, a přenos řízení je tak po jistou dobu nulový (tzv. wind-up effect).
U tuzemských regulátorů rychlosti je k tomuto účelu používána veličina nazvaná poměrný tah, vyjadřovaná v procentech (0 ÷ +100% resp. –100% ÷ +100%). V oblasti pod kritickou rychlostí odpovídá poměrné tažné síle a v oblasti nad kritickou rychlostí poměrnému výkonu. Požadavek +100% tak odpovídá obalové trakční charakteristice a ke vzniku nesplnitelného požadavku nemůže dojít. Další výhodou této akční veličiny je to, že ji lze využít k řízení více spřažených vozidel, a to i v případě, že jde o vozidla s různou trakční charakteristikou."
Takže chování pt vzhledem k obálce trakční charakteristiky sleduje variantu a)
Uvědomil jsem si až teď, že v oblasti nad kritickou rychlostí, se udržuje konstantní proud snižováním buzení (u těch x6y) a to má za následek průběh tažné síly po hyperbole, dále po polytropě, čili můj obrázek ad b) je opravdu mimo mísu a chování ukazatele PT je pro mě dál záhadou.Samozřejmě, že nám do toho vstupuje samotný trakční pohon a jeho řízení. Výše citovaná trakční charakteristika vyjadřuje průběh tažné síly pro konstantní kotevní proud, přičemž se reguluje proud buzení. Není tam ale řečeno nic o průběhu poměrného tahu. Ten může být svým způsobem virtualizovaný. Taky je otázka, co se zobrazuje strojvedoucímu - je-li to u analogového regulátoru jakési napětí, pak tam může a nemusí být zahrnuta jistá nelinearita.
3. Má to nějaké praktické opodstatnění?....
3) Obálka trakční charakteristiky pro jízdu na ruku a pro jízdu v ARR se může lišit
...
4. Čím je tohoto efektu dosaženo? Zvyšováním napětí na kotvách "rychleji" než odpovídá zvyšování otáček?A ještě jedna úvaha: obrázek výše je charakteristika na obvodu kol. To, že tažná síla při konstantním proudu z počátku roste, může mít pozitivní vliv na linearizaci zrychlení. Pokud by byla tažná síla konstantní, od ní se odečítá síla odporová a výsledná tažná síla na háku by klesala. Při požadavku na konstantní zrychlení by pak muselo dojít k zvyšování požadavku na tažnou sílu (např. tedy poměrného tahu). Takto se požadavek na tažnou sílu prakticky nemění až do dosažení jmenovitého napětí na kotvách.
A přesto se u skutečné řady x6y hýbe - stoupá.BTW, kdyby poměrný tah pracoval ad b) (tedy byl konstantní navzdory obálce trakční charakteristiky), došlo by při dosažení jmenovitého kotevního napětí k proudovému přetěžování trakčních motorů (kotevní proud by rostl a zcela jistě by někde překročil trvalý proud). To by ale znamenalo hlídat oteplení motorů daleko více a stejně by se sahalo do poměrného tahu automaticky, takže strojvedoucímu by klesla ručička navzdory nastavení ovladače pt. Takto, v současné situaci, by se pt nemělo vůbec pohnout, pokud je ARR pod žádanou rychlostí.
Snad to dává smysl.
Ano, čili se to v ARR opravdu chová jinak, než jak popisuje paashi u soudobých vozidel.
Tím se mnohé vysvětluje. Čili ve specifických případech (např omezení max síly 50 %, omezení výkonu 80 %) by ukazatel PT měl v průběhu zvyšování rychlosti (v určitém jejím intervalu) také zvyšovat svoji hodnotu.ČD380/109E má na klávesnici pro „Ft” hned dva uživatelské omezovače. Jeden pro sílu a druhý pro výkon.
Na obrazovce trakce se PT při zadání jízdy došplhá nejvýše k omezovači s výběrem „menší z” a přes to omezení nepřeleze v žádné rychlosti, tak to vidí fíra. Co se dějě v regulátoru tahu, to fíru nemusí zajímat. Přesto ale jsou vidět sloupce proudů jednotlivých motorů včetně rozvážení.Tím se mnohé vysvětluje. Čili ve specifických případech (např omezení max síly 50 %, omezení výkonu 80 %) by ukazatel PT měl v průběhu zvyšování rychlosti (v určitém jejím intervalu) také zvyšovat svoji hodnotu.
Toto nechápu, to co popisuješ funguje půlce lidí správně a půlce lidí nefunguje. Mě například (nebo Adamovi) jezdí mašina na R bez problémů a taky nám funguje dojítko.Po náhledu jsem udělal malé testování RJ162 s Mirelem v poslední verzi OR ARR 1.2 a zase rychle skončil. Mašinka pojíždí jen v ARR.
Ale nejede v R: Nabíhá budík Ft, nabíhají kotevní Ametry, nenabíhá budící proud, nejede.
EDB nejde ovládat přes převodník dojítkem. Ani v R ani v A. Pouze sestřelí jízdu do výběhu.
Tatáž konfigurace ve verzi OR ARR 1.1 funguje.
Někde se něco pokazilo. Některé klávesové zkratky dělají něco jiné, než mají v definici. Např.Ctrl+A/D dělá totéž co Shift+A/D = Režim jízdy P-V-J-S. Režim řízení R-A-Zk jde jen myší.
Nezřídka tomu tak bývá, ale v tomto případě to lze spolehlivě vyloučit protože:Ale na 99% to bude problém mezi monitorem a židlí.
Tím je sděleno, že je použito naprosto stejných prostředků.Tatáž konfigurace ve verzi OR ARR 1.1 funguje.
Rád se podívám na podobně koncipované video, kde to bude opravdu fungovat.co popisuješ funguje půlce lidí správně a půlce lidí nefunguje