Možnosti ladění 15x/350 pro ORCZ?

  • Tvůrce vlákna Tvůrce vlákna ML636
  • Datum začátku Datum začátku
Prozatím hlásím, že dorazila minimální sada vstupů. Když bude čas, podívám se na to a zkusím to přetavit do charakteristik. Pro začátek by to mohlo stačit. Pak už jen zručný engař a aspoň fyzikálně by se to mohlo pohnout o kus dopředu. Plná podpora ORTS CZSK ale jen tak nebude, protože to vyžaduje naprogramovat "kontrolér", atd.
 
Tak jsem zkusil přepočítat charakteristiky podle dostupných údajů a:
1) Elektromechanická charakteristika motoru měřená a vypočítaná mým modelem sedí jak prdel na hrnec.
2) Model celé lokomotivy úplně neodpovídá modelu trakčních motorů, tzn. v originál charakteristikách je započítáno něco, co se těžko modeluje. Zkoušel jsem zahrnout i vnitřní odpor usměrňovače a trafa (charakteristiky níže jsou pro 25kV), ale nic. Každopádně tam mám trvalý shunt na 93%, ale i tak jsem musel vlastnosti motoru ohnout tak, aby to aspoň nějak sedělo. Rozjezdový odporník počítám sám podle teorie (první stupně jsou nastavené ručně podle originálu, ostatní jsou podle pravidla změny tažné síly o cca 8% trvalé. Shunty jsou zase nastavené ručně tak, aby seděly na originál.
3) Výsledek je zhruba odpvídající charakteristika (soustředil jsem se hlavně na paralel) s tím, že na sérii jsem cca o 20kN níž, než v reálu. Ještě musím promyslet, jestli se to nedá nějak okabátit.

Pro ORCZSK uděláme charakteristiky pro DC a AC plus "proudové tabulky", aby se proudy zobrazovaly podle charakteristik (ostatně stejně, jako je to na ZSSK 131). Pokud máte výhrady, tak sem s nimi teď, protože pak se to těžko předělává.

Porovnání níže:
- jde o charakteristiky na obvodu kol. Vzorec pro vozidlový odpor jsem použil ve tvaru:
po = 3,6 + 0,002*V + 0,0006*V^2
Původní charakteristiky obsahují zjevně ještě kubickou složku a odpor je tak vyšší (viz níže), ale to byste mě sežrali. Pro model v ORCZSK bych si dovolil použít odpor od J.Danzera (skripta ZČU), který je nižší:
po = 1,35 + 0,008*V + 0,00033*V^2
- Poznámka k obrázku: původní charakteristiky neobsahují všechny odporové stupně. A u vyšších rychlostí se graf trošku láme, ale to je dané zobrazením bodů, které tam jsou trošku dál od sebe, než je zdrávo.

zssk350.jpg
 
Tak jsem zkusil přepočítat charakteristiky podle dostupných údajů a:
1) Elektromechanická charakteristika motoru měřená a vypočítaná mým modelem sedí jak prdel na hrnec.
2) Model celé lokomotivy úplně neodpovídá modelu trakčních motorů, tzn. v originál charakteristikách je započítáno něco, co se těžko modeluje. Zkoušel jsem zahrnout i vnitřní odpor usměrňovače a trafa (charakteristiky níže jsou pro 25kV), ale nic. Každopádně tam mám trvalý shunt na 93%, ale i tak jsem musel vlastnosti motoru ohnout tak, aby to aspoň nějak sedělo. Rozjezdový odporník počítám sám podle teorie (první stupně jsou nastavené ručně podle originálu, ostatní jsou podle pravidla změny tažné síly o cca 8% trvalé. Shunty jsou zase nastavené ručně tak, aby seděly na originál.
3) Výsledek je zhruba odpvídající charakteristika (soustředil jsem se hlavně na paralel) s tím, že na sérii jsem cca o 20kN níž, než v reálu. Ještě musím promyslet, jestli se to nedá nějak okabátit.

Pro ORCZSK uděláme charakteristiky pro DC a AC plus "proudové tabulky", aby se proudy zobrazovaly podle charakteristik (ostatně stejně, jako je to na ZSSK 131). Pokud máte výhrady, tak sem s nimi teď, protože pak se to těžko předělává.

Porovnání níže:
- jde o charakteristiky na obvodu kol. Vzorec pro vozidlový odpor jsem použil ve tvaru:
po = 3,6 + 0,002*V + 0,0006*V^2
Původní charakteristiky obsahují zjevně ještě kubickou složku a odpor je tak vyšší (viz níže), ale to byste mě sežrali. Pro model v ORCZSK bych si dovolil použít odpor od J.Danzera (skripta ZČU), který je nižší:
po = 1,35 + 0,008*V + 0,00033*V^2
- Poznámka k obrázku: původní charakteristiky neobsahují všechny odporové stupně. A u vyšších rychlostí se graf trošku láme, ale to je dané zobrazením bodů, které tam jsou trošku dál od sebe, než je zdrávo.

Zobrazit přílohu 33079
Moooc moc díky. Parádní, ono totiž na sériových šuntech se to celé udržuje i ve 160km/h rychlosti. Jezdí se tak že se vyjede při rozjezdu na paralel a pak už se to drží jen na serii na hospodárném a na šuntech tedy 27/0 až 32/5. Super práce. Eště po tom co vím od Tomaza o nových laděních LED světel, a jestli se do toho v budoucnu pustí i kluci z ORCZ/SK, parádní, moc moc díky.
 
Parádní, ono totiž na sériových šuntech se to celé udržuje i ve 160km/h rychlosti.
Když jsem dělal videodokumentace mezi Prahou a Brnem a svezl jsem se na gorile (Vindobona), tak jel takový pohodový fíra. Do České Třebové to jel celé jen na sérii. Bylo to na místě, protože jízdní doby tam byly volné, aby stíhal i peršing, kdyby nebyla gorila.
A na tu sérii a shunty se to víc jak na 140 nerozjede. Mezi Brnem a Břeclaví tam dal poprvé paralel, protože už spěchal domů (v Břeclavi vystřídání), tak se rozjel alespoň na 155. :) A když jsem byl v posledním ročníku střední školy, tak jsem se svezl na prototypu gorily na Slovenské strele. Jel tam i cvičnej a fíru navigoval. Z Tišnova do Vlkova, že se to dá vyjet jen na sérii a shunty. A fakt to kilo tam udržel. A z tohoto tak nějak vycházím, když upravuji ladění.
 
Do České Třebové to jel celé jen na sérii.
Mám stejnou zkušenost. Na paralel šli fírové vždy velice neochotně, obzvlášť na rychlících typu Vsacan, které tenkrát nejezdily víc jak 120. A to byly řady 150 ještě před změnou převodu. Ono na sérii jsou trakční motory přece jen méně napěťově namáhané a riziko přeskoku je menší. Dolů ze Třebové do Pardubic to jelo samo...
A z tohoto tak nějak vycházím, když upravuji ladění.
Já prosazuju technicky správné řešení. Na pocity strojvedoucích moc nedám, protože ne vždy mají paměť na rozhodující detaily. Ale já jim to nevyčítám, jejich práce nevyžaduje si detaily pamatovat. Součástí jejich práce je pěstovat intuici, aby po několika úkonech a odezvách soupravy dokázali vést danou soupravu, jak káží GVD, předpisy a situace. Nikdo nechce po strojvedoucím, aby si vypočítal průběh jízdy - je to intuice roky trénovaná.
Technicky správné řešení je ale objektivní a prokazatelné (výpočtem, měřením, referencí). Je to taky důležité i pro aktivitáře, aby se mohli spolehnout na rukověti reálného provozu (normativy, samotný grafikon, atd.). A nakonec i pro hráče. Proto se snažím o charakteristiky počítané, aby se daly simulovat reálné vlastnosti lokomotivy. Od klasického MSTS, které bylo "postavené" pro hloupé americké diesely a moderní, téměř ideální vozidla, jsme se posunuli k něčemu, co se dá nazývat simulátorem. Stále má své mouchy, ale zaplať pánbůh za to, že je tu team ORCZSK a dalších ladičů či modelářů a mouchy jednu po druhé odstraňuje.
Prozatím tedy budou aktualizované charakteristiky zvlášť pro AC a DC, budou zobrazeny proudy trakčními motory a Dodo už chystá i mírnou aktualizaci ladění. Až se dokončí šuflíkové projekty, možná dojde i na systém MIREL (ne zabezpečovač, ale řízení trakce) a nový "kontrolér" na zadávání shuntů tak, jako je to v reálu. Ale to je ještě veeelmi daleko.
 
Když jsem dělal videodokumentace mezi Prahou a Brnem a svezl jsem se na gorile (Vindobona), tak jel takový pohodový fíra. Do České Třebové to jel celé jen na sérii. Bylo to na místě, protože jízdní doby tam byly volné, aby stíhal i peršing, kdyby nebyla gorila.
A na tu sérii a shunty se to víc jak na 140 nerozjede. Mezi Brnem a Břeclaví tam dal poprvé paralel, protože už spěchal domů (v Břeclavi vystřídání), tak se rozjel alespoň na 155. :) A když jsem byl v posledním ročníku střední školy, tak jsem se svezl na prototypu gorily na Slovenské strele. Jel tam i cvičnej a fíru navigoval. Z Tišnova do Vlkova, že se to dá vyjet jen na sérii a shunty. A fakt to kilo tam udržel. A z tohoto tak nějak vycházím, když upravuji ladění.
Ano to věřím, jenže tehdy byly stroje vybaveny mezikontrolérem a ne EŘS Mirel, dnes se díky tomu systému chovají jinak, navíc každá je už nějak jinak na každý TM slabá, takže ony odchylky vždycky budou. Ale mám odzkoušeno od několika kamarádů fírů, že všechny s průměrným Ec ( 6 vozů ) nádherně na 32/5 drží 160, i zrychlují, bereme li v potaz že trať nemá žádný sklon a je ideálně rovná ( což není žádná trať ). Ale moc díky za vaše poznatky.
 
No a já protože těmto grafům nerozumím, musím jen říct, že je to jistě super. :D :cool: A díky za to.

Ano, Zbyňkovy Gorily z dob MSTS tahaly opravdu mohutně a tak, jak znám "pocitově". Pokud ta chudák neudržovaná mašina s motory spíše v dezizolačním stavu by byla (a některé z nich ještě donedávna byly) v dobré kondici, tak "táhne jak sviň".
Přecejen, ty minivláčky s 4-6 vagónky, to není nic. Takový 20 vozový Ostravan, nebo Laborec, který ve svojí éře zabral div ne celou Prahu, než z ní vyjel... A s tím se ty stroje musely rvát přes Tatry, přes Vysočinu. A takový Meridian, Léta Páně 1977, a desítka na něm, před tím průserem s brzdovou hadicí, podle rozboru proužku Bratislava-Lamač 40 km/h, za Červeným mostem už 115 km/h. ..a už nezpomalil, dokud se neroztrhla jedna z hadic. Ta mašina prostě musí mít sílu!
Co vím, tak v letech, kdy kralovaly našim brněnským EC a obden lehaly jedna za druhou, tak byly obavy z přechodů na sérioparalel právě z toho důvodu, že ne vždycky to mašina vydržela. Ale na vlaku to bylo poznat, jestli se zůstalo na sérii. Onehdá jsme jeli z Brna, v čele 005 s nějakým mladým dynamickým milovníkem Goril a ten za ní rval, mašina držela a do Prahy jsme přivezli přes 13 minut vatu!
Nedávno jsem se pokusil o simulátorovou rekonstrukci s autentickým jř a soupravou, 350.020 (tu mám samozřejmě nejradši, nemá displej ETCS a je v retrofitu:D) zrovna nelehala a zatím nelehá, rval jsem za ní, skřípal zubama že netahá, přes Dlouhou Třebovou se 160 skoro ani nerozjede, v Opočínku ne víc než 130, ale dorval jsem jí na ten Hlavák taky +14 :D:D:D kouřilo se i z počítače. Ten fíra v reálu měl ale omezené výrobní prostředky - tenkrát přes Úvaly a Klánovičák bylo ještě 100-120, ne jako dnes. Prostě skvělá mašina.

A jak říká paashi, je super to počítat pomocí jeho způsobu, ale někdy se člověk nemýlí. Tenkrát jsem polemizoval nad laděním nových CZSK 754 a konzultoval to s fírou, co na nich tahá vlaky přes Špičák. Tenkrát myslím paashi říkal, že musel kecat, nebo zapomněl postrk, nebo už si to nepamatuje, že jel plnou traťovou (75) nahoru do Hojsovy stráže, zatímco jsem v simu skučel za 45 km/h... No, já to samozřejmě kamarádovi (v dobrém!:D) žaloval a on mi na oplátku beze slov poslal fotku rychloměru se 60 km/h, "se čtyřmi" za sebou, zapnutým topením a hore kopcom do Hojsovky. A to prý bylo na nemocné mašině, takže se bál a šetřil jí.:D Takže tohle je to místo, kde se asi střetává teorie s praxí a každá se vydává trochu jiným směrem. Každopádně v CZSK verzi tím nejlepším, co může pro simulátory existovat.
 
Tenkrát myslím paashi říkal, že musel kecat, nebo zapomněl postrk, nebo už si to nepamatuje, že jel plnou traťovou (75) nahoru do Hojsovy stráže, zatímco jsem v simu skučel za 45 km/h... No, já to samozřejmě kamarádovi (v dobrém!:D) žaloval a on mi na oplátku beze slov poslal fotku rychloměru se 60 km/h, "se čtyřmi" za sebou, zapnutým topením a hore kopcom do Hojsovky.
Dovolím si reagovat:
1) v původním příspěvku bylo psáno 5 vozů a rychlost 70km/h. Viz Příspěvek ve vlákně 'CZSK verze 1.7' https://forum.msts.cz/index.php?threads/6173/post-233270
2) V mé odpovědi je tam popsáno, že 754 bez topení uveze rychlostí 70km/h max. 4 vozy a to v hodně zjednodušené situaci. Pokud jako důkaz byla fotka 60km/h a 4 vozy za mašinou, tak je to diametrálně odlišná situace - ten diesel to totiž dá. A topit 4 nebo 5 vozů je další rozdíl ve výkonu.

Tím ale nechci říct nic jiného, než že výpočty, vycházejí-li ze správných vstupních údajů, musí vždy fungovat. Nicméně je na tom vidět, že ústně podanou situaci nemůžeme brát za relevantní referenci.
 
byly stroje vybaveny mezikontrolérem a ne EŘS Mirel
Preto budeme pracovať na tom co sa používa teraz. To aké to bolo ešte za čias dinosaurov mi je putna :)
Mame krásne kabíny s mirelom :) teda vedeli by byť aj krajšie keby su fotky. Ale niečo už vydumeme. Nechcel som to tu písať ze sa na tom pracuje aby sa nevymyšlalo.
Hlavne budete sa musieť zmieriť s tým že bude kontroler zatiaľ po starom tak ako je teraz. :)
 
Preto budeme pracovať na tom co sa používa teraz
Já jsem pro i když tady 90% členů by raději doby ČSD. :) Ale i tak, poznatek z Vindobony v roce 2010, tam byla gorila s Mirelem a opravdu série a Shunty, víc než na 140 se to nerozjelo za celou cestu. Fíra to tolik netůroval asi proto, že při 160 je na stanovišti už pěkný hukot. Tam pak vrže a vibruje vše co vrzat a vibrovat může. :) Jak jsem poznal při jiné jízdě s rychlejším fírou. :)
 
@paashi To je ta tvoje platná legislativa. Jsem čekal kdosi naběhne. Proč? Protože jsou T.CH. prohozené. Je vidět, že nemáš vůbec potuchy jaký ve V7 čurbes. Tu co uvádíš, že je AC 25KV není AC25KV, ale DC 3KV a naopak. A bacha jiné hodnoty zašuntování jsou na DC a jiné na AC a to zdůvodu lepší eliminace pronikání střídavé složky z usměrňovače do motoru. To co mám na obrázku je AC charakteristika.
V odkazu jsou hodnoty rozjezdového odporníku a spínací schéma. Jestli to odpovídá skutečnosti nemám ověřeno.
Co se týče proudových tabulek na 131 tak si odečti proud z T.CH. hospodár série v cca 55 kmh a porovnej s tím co zobrazí ORczsk.
 

Přílohy

  • ES499_01.jpg
    ES499_01.jpg
    301.4 KB · Zobrazeno: 0
Já jsem pro i když tady 90% členů by raději doby ČSD. :) Ale i tak, poznatek z Vindobony v roce 2010, tam byla gorila s Mirelem a opravdu série a Shunty, víc než na 140 se to nerozjelo za celou cestu. Fíra to tolik netůroval asi proto, že při 160 je na stanovišti už pěkný hukot. Tam pak vrže a vibruje vše co vrzat a vibrovat může. :) Jak jsem poznal při jiné jízdě s rychlejším fírou. :)
Ba ne, alespoň teda já se také přimlouvám za Mirel a HS (na 150/1), je to takové nenásilné proniknutí počítače do klasiky a může nenásilně pomoct a přitom se z toho nestává datová ústředna. Dá se hopsat po stupních, rychleji odřazovat, v reálu diagnostikovat... Takže Mirel.
Ale zase až takový pravěk ten mezikontrolér není, ještě donedávna s ním lítaly 371 na EC do Rajchu. A taky dojely. :cool: A jak už jsem se kdesi jinde zhádal s jistým inženýrem, co sice má pravdu a já mu jí uznávám a budu uznávat, ale nikdo mi nikdy nevymluví, že správné sestrojení mezikontroléru a relátkové výzbroje, jako i obvodů zrychlovače v tramvaji T3 apod; je u mě 1000x větší machrovina, než zapojit místo něj krabici se strojně naleptanými zelenými slepičími mozečky a větráčkem DC24V.;) Ajťáci zabíte mi, ale budu navždy víc uznávat stroj, stykač a drát, než jedničky a nuly v černém švábu s nožičkama. Ten navíc neklape, nehučí a nevibruje a já kuarád dobrej zvuk!
Ale do simu Mirel a HS.:)
Dovolím si reagovat:
1) v původním příspěvku bylo psáno 5 vozů a rychlost 70km/h. Viz Příspěvek ve vlákně 'CZSK verze 1.7' https://forum.msts.cz/index.php?threads/6173/post-233270
2) V mé odpovědi je tam popsáno, že 754 bez topení uveze rychlostí 70km/h max. 4 vozy a to v hodně zjednodušené situaci. Pokud jako důkaz byla fotka 60km/h a 4 vozy za mašinou, tak je to diametrálně odlišná situace - ten diesel to totiž dá. A topit 4 nebo 5 vozů je další rozdíl ve výkonu.

Tím ale nechci říct nic jiného, než že výpočty, vycházejí-li ze správných vstupních údajů, musí vždy fungovat. Nicméně je na tom vidět, že ústně podanou situaci nemůžeme brát za relevantní referenci.
Dobrfá, uznávám, někde jsem tam pozapomněl na ten pátý vůz, ale spíše to bylo nadsázkou myšleno.;) ono je v tom reálném provozu tolik proměnných, že jednou to může být tak a podruhé jinak. Také to nerozporuji, když se pro simulátor používají ty nejlepší možné pevně dané údaje a výpočty dané teorií. Jinak by to ani nešlo, protože chybí to nedůležitější - reálná mašina pod zadkem.:D
 
Preto budeme pracovať na tom co sa používa teraz. To aké to bolo ešte za čias dinosaurov mi je putna :)
Mame krásne kabíny s mirelom :) teda vedeli by byť aj krajšie keby su fotky. Ale niečo už vydumeme. Nechcel som to tu písať ze sa na tom pracuje aby sa nevymyšlalo.
Hlavne budete sa musieť zmieriť s tým že bude kontroler zatiaľ po starom tak ako je teraz. :)
Skoky po stupních myší fungují a citlivou myší se to dá dávkovat i podle reálu jen do 27/0 a Ctrl+A rychle sjíždí, takže zatím super.:cool:
 
Tu co uvádíš, že je AC 25KV není AC25KV, ale DC 3KV a naopak. A bacha jiné hodnoty zašuntování jsou na DC a jiné na AC a to zdůvodu lepší eliminace pronikání střídavé složky z usměrňovače do motoru. To co mám na obrázku je AC charakteristika.
Nevěřím. Proč?
1) Na DC musí být výkon lokomotivy vyšší než na AC kvůli zvlnění proudu a trvalému shuntu. Na Tvé charakteristice je Ftrvalá 128kN, na mojí (AC) je 126kN.
2) Na DC systému se trvalý shunt nepoužívá - není důvod. Na Tvé charakteristice je p=100% (tedy plné pole, DC systém), na mé (AC) je p=93%
Co je na tom špatně? Proč by to mělo být prohozené?

Co se týče proudových tabulek na 131 tak si odečti proud z T.CH. hospodár série v cca 55 kmh a porovnej s tím co zobrazí ORczsk.
Porovnám.
 
Preto budeme pracovať na tom co sa používa teraz. To aké to bolo ešte za čias dinosaurov mi je putna :)
Mame krásne kabíny s mirelom :) teda vedeli by byť aj krajšie keby su fotky. Ale niečo už vydumeme. Nechcel som to tu písať ze sa na tom pracuje aby sa nevymyšlalo.
Hlavne budete sa musieť zmieriť s tým že bude kontroler zatiaľ po starom tak ako je teraz. :)
Děkujeme, o ty fotky se pokouším, bohužel kamarádi co se tam dostanou se v nejbližší době na 350ce nesvezou. Jinak už se pracuje i na fotkách pro 15x
 
Co se týče proudových tabulek na 131 tak si odečti proud z T.CH. hospodár série v cca 55 kmh a porovnej s tím co zobrazí ORczsk.
Tak jsem odečetl a nevidím nic špatného.
Ono to je totiž tak:
zssk131.jpg

Jinými slovy, např. proud 400 (trvalý proud) dosáhnu v těchto pracovních bodech:
- na "sérii" při rychlosti cca 26 km/h
- na "sérioparalel" při rychlosti cca 52 km/h

Pokud jde o rychlost 55km/h, tak podle charakteristik bych měl vidět něco málo nad 100 A (postup viz výše, jen opačně). ORTS CZSK ukazuje něco málo "pod" 100 A. Pokud se nemýlím, tak panelové přístroje na stanovišti jsou ve třídě přesnosti 5 (tj. 5% z rozsahu). Pokud je rozsah 1 kA, tak 5% je 50A. Troufám si teda tvrdit, že jsme se "vešli" do třídy přesnosti přístroje.

zssk131cab.jpg

Určitě neplatí to, že bych měl za všech okolností při rychlosti např. 80km/h vidět 400 A, nebo při 55km/h na sérii proud 260 A. To je potom nepochopení čtení z grafu. Osa rychlosti a osa proudu jsou na sobě nezávislé.
 
@paashi t.ch. 350
Kód:
1.stupeň 0 kmh AC 50kN DC 42kN
        30kmh AC 29kN DC 23kN
8.stupeň 0kmh AC 159kN DC 159kN
        50kmh AC  48kN  DC 38kN
27.stupeň 60kmh AC 120kN DC 85kN
         110kmh AC 18.5kN DC 14kN
51.stupeň 120kmh AC 105kN DC 75kN
          160kmh AC 46kN DC 23kN
To je ten nesoulad v trakčních charakteristikách z V7, na který Tě upozorňuji. Nerozporuji tvůj výpočet. Jak správně uvádíš měla by být na DC silově víš než na AC. Tak doufám, že také vidíš, že tomu tak není. V čem je problém nevím.

K 131. Já chápu odečítání z grafu.
Na jedné straně máš interpolátor kde zadáváš tažnou sílu jakou chceš. V tvém případě na dvě desetinná místa přesně. Na druhé máš jiný, kterým to to nejde. ORczsk veme v 55kmh sílu cca 25kN a podělí podle tabulky pro proudy 230kN a pak vynásobí proudem 598.92A a vyjde těch cca 65A. Já se jen ptal jestli tato nepřesnost nevadí.
 
Protože jsou T.CH. prohozené.
Tak už to vidím a omlouvám se za "výpad". Prohozené jsou totiž pouze grafy, ale popisy jsou správně. Když je porovnám, je to jasné.
Nerozporuji tvůj výpočet.
...ono to jako nemusí být úplně správně, ale vždy potřebuji něco konkrétního. Na první pohled to z těch charakteristik vidět nebylo.
Na jedné straně máš interpolátor kde zadáváš tažnou sílu jakou chceš. V tvém případě na dvě desetinná místa přesně.
Přesné zadávání není nutné. Je to jen takový "pocit" přesnosti. Problém je se strmostí křivky mezi dvěma body. Ač budu mít body sebepřesnější, pokud jsou daleko od sebe, mezi nimi to přesné nebude. A protože se strmost u hyperbolických průběhů mění, měla by se měnit i vzdálenost. To je ale problém, protože co křivka, to jiná strmost a určovat rozptyl pro každou křivku zvlášť, to je na umělou inteligenci. Ručně, to je sebevražda.
ORczsk veme v 55kmh sílu cca 25kN a podělí podle tabulky pro proudy 230kN a pak vynásobí proudem 598.92A a vyjde těch cca 65A.
Toto je omyl, prozatím tedy jen u 131. ORCZSK vezme proudovou tabulku, která je součástí ENGu, a z ní pro nastavený stupeň a rychlost odečte body pro interpolátor. Stejně je to dělané i u 363 a díky tomu jsme schopni zvlášť zobrazit kotevní i trakční proud.
No a nepřesnost sama asi nevadí. Čím je hodnota proudu pro strojvedoucího? Je to hlavně indikátor přetěžování motorů, tj. když jsou proudy nad trvalou hodnotou. Svým způsobem se dají sledovat další poruchové jevy (skluz náprav, případně poruchy na odporníku). Strojvedoucí se v podstatě "naučí", jak se lokomotiva chová v různých situacích a proudy mu k tomu pomáhají. Jestli to je 80 nebo 120 A, to už je asi jedno, pokud je to konzistentní.
BTW přiznávám, že na odporových stupních se to bude od originálu lišit někde i o víc jak 10%. Rozjezdové odporníky totiž počítám z limitu zrychlení a z "skoku" síly, který je konstantní po celou dobu rozjezdu. Škodovka tenkrát používala postupně klesající limit pro přepínání stupňů, ale to se mi nechce implementovat. A uživatel to zas tak nepozná. Trvalé křivky by měly sedět. Bojuju ale s tím, že nesedí všude, takže to bude jakýsi kompromis.
 
csd_350.015_hk v ORczsk na sériovém hospodáru problém nemá:
výpočtem z TCh vychází: 27. stupeň, 59 km/h, 125 kN, 715 A
350.019-serie.jpg

V SP pouhý přepis TCh evidentně nestačí, důvody už zde bob57_cz několikrát zmiňoval.
51. st., 112 km/h, 125 kN, 715 A
350.019-SP.jpg

Protože jsou T.CH. prohozené...... Tu co uvádíš, že je AC 25KV není AC25KV, ale DC 3KV a naopak.
Hmm. Tak pak bude potřeba v engu csd_350.015_hk změnit pár údajů na:

Comment ( Vykon nastaven pro stejnosmernou trakci 3 kV - Acatus 3/2021 )
comment ( Tabulka trakcnich charakteristik pro stejnosmerne napajeni 3 kV - Acatus 3/2021 - s rovnicovou extrapolaci krivek: Pawlik)
ORTSTractionCharacteristics ( 33 58
Časem opravím.
 
Back
Nahoře