CZSK verze 1.8

  • Tvůrce vlákna Tvůrce vlákna Icik
  • Datum začátku Datum začátku
Pomohlo spustit jako spravce, aktualizace probehla, ale verze je stale 1.8.0. z roku 2023, takze masina se stejne nehne (z kopce se samotizi rozjede, ale pri zarazeni vykonu D nenabehne tah - zrejme mi neco uniklo z ovladani) Dekuji vsem za pomoc a omlouvam se, za moje predchozi castejsi prispevky, mam OR a ORCZ poprve a opravdu neznam vsechny vychytavky.
Podívej se do adresáře OpenRails CZ/SK, jestli tam nemáš soubor SkipAuto.ini. Pokud jo, tak ho odstraň. Ten zabraňuje aktualizacím.
 
Ptám se, abych neuvázl
S rychlíkovou soupravou tam určitě nikde neuvázneš, nanejvýš prodloužíš jízdní dobu. U nákladu je to trošku něco jinýho, ale ani tam překročení normativu automaticky neznamená, že bys měl uváznout – nižší než trvalou rychlostí, umožní-li to typ regulace HV (tj. jde-li ideálně o regulaci pulzní nebo alespoň s trvale zatížitelnými odpory), uvezeš bez překročení tepelného namáhání trakčních motoru i teoreticky víc, než udává normativ, a to díky úbytku aerodynamického odporu při nižší než trvalé rychlosti.
PS: Tvrdit například u Esa, které má pulzní regulaci, že jakmile ve stoupání rychlost poklesne pod rychlost trvalou (která je někdy dramaticky nazývána jako rychlost kritická), tak pak má člověk velký problém, to je jeden velký, byť rozšířený blábol... Pokud totiž nehrozí spálení odporů, tak se krom toho, že není plně využit instalovaný výkon mašiny, vůbec nic neděje – mašina táhne pořád stejně.
 
... poklesne pod rychlost trvalou (která je někdy dramaticky nazývána jako rychlost kritická) ...
Nejedná se o žádné drama ale o dva rozdílné pojmy. Zatímco trvalá rychlost souvisí s tepelným namáháním trakčních motorů, rychlost kritická souvisí s mezí adheze, a udávala se u parních lokomotiv.
 
Nejedná se o žádné drama ale o dva rozdílné pojmy. Zatímco trvalá rychlost souvisí s tepelným namáháním trakčních motorů, rychlost kritická souvisí s mezí adheze, a udávala se u parních lokomotiv.
Jenže mnohokrát jsem slyšel pojem kritická rychlost zaměňovat za pojem rychlosti trvalé – a to právě těmi, kteří pohyb v oblasti nižších rychlostí dramatizují.
 
Jakou polohu na brzdě navolit, aby mi lokomotiva z rychlobrzdy začala odbrzďovat a nikoliv zase brzdit, než se doklikám k poloze jízda?
To jinak nejde. Musíš přes "brzdící polohu". A pak... Vrátit brzdu do jízdní polohy, spustit pomocný kompresor, HV, smeták(y) nahoru a spustit "hlavní" kompresor(y). Pak odbrzdit a vyrážíš. ;)

A kontrolér... Zkus D stlačit 2x rychle za sebou, nebo podržet. Je to hlavně o zkoušení a zvyku, já si to musím taky vždy připomínat. A mám pocit, že 350, 15X a 131 je na tom každá trochu jinak (někde 2x stlačit, jinde držet). :D
 
Levá páka, směr vpřed, 1. pozice (blíž ke strojvedoucímu) ti umožní dostat se až na 51. stupeň. A ta 2., "u okna" ti umožní 27. stupeň a 5 šuntů. Když ji dáš "až k oknu", dostaneš se na 27. stupeň (čistá serie) a pro rozjezd do vyšší rychlosti použiješ 5 šuntů. A pokud to nestačí, dáš páku "k sobě" a nasázíš to na 51. stupeň (serioparalel) , dáš páku k oknu a umožní ti to použít ještě 5 šuntů. Takže na tom "ukazateli stupňů" bude 56/5. ;)
 
Tak u 350 ky po narocnem zkouseni pri prechodu na kontroleru z B na 0 nejefektivneji funguje 2-3x rychle zmacknout D a pak hned D pridrzet.
Ještě, pokud jsi na to nepřišel, lze tento postup použít i při přidávání stupňů. Takže když to D pak podržíš, postupně tam můžeš nasázet stupně rychleji, než abys je tam sázel po jednom. ;)
 
Jenže mnohokrát jsem slyšel pojem kritická rychlost zaměňovat za pojem rychlosti trvalé ...
Možná proto, že pojem trvalá rychlost se používá u dieselové trakce a kde se kritické rychlosti velmi podobá. Zatímco u trakce elektrické používáme pojem rychlost hodinová.
 
Jdu si pro radu:
Zaseklo se mi stahování aktualizací, ten problém jsem vyřešil tím, že jsem smazal OR_CZSK a nahrál znovu. Myslel jsem si, že problémy s 3D kabinami, že se tím také vyřeší. Jenomže 3D kabiny mi pořád nejdou. Vůbec nevím co mám kde zaškrtnout, aby mi fungovaly.
 
Možná proto, že pojem trvalá rychlost se používá u dieselové trakce a kde se kritické rychlosti velmi podobá. Zatímco u trakce elektrické používáme pojem rychlost hodinová.
Pojem trvalá rychlost se samozřejmě používá i u trakce elektrické. Normativy sice jsou (většinou) u el. trakce počítané pro tažnou sílu hodinovou, ale přijde mi trochu zbytečné tím komplikovat podstatu toho, co jsem se snažil říct. Pokud se fírovi v důsledku vyšší zátěže při hodinové tažné síle ustálí rychlost na nižší než hodinové rychlosti, ale přitom je dané stoupání schopen zdolat do jedné hodiny, tak se pořád vůbec nic neděje. A naopak, pro celkové doplnění, pokud se fíra není schopen pro nepříznivé adhezní poměry dostat na hodinovou rychlost, tak tím rovněž není automaticky odsouzen k uvíznutí nebo poškození HV (viz ale to, co jsem psal o typu regulace).
Hodinová rychlost se u el. HV může také velmi přibližovat kritické rychlosti, viz http://www.railian.com/teorie/tch/130tch.gif.
 
Vsiml jsem si, ze kdyz brzdim do stanice na 0 km/h vlakovou brzdou a pak ji uplne povolim, tak mi obcas ve valcich po zastaveni, kdyz dam F5 zbyva par desetinek vzduchu u ukazatele, kde ma byt nula 0.0 a loko tedy brzdi co delam spatne pri povolovani brzdy? Pribrzdeni pri jizde je v pohode, to se odbrzdi, jak ma. Nepovoluji ji pred uplnym zastavenim pri lehcim dobrzdovani na poslednich metrech pozde?

A kdyz dam rychlobrzdu, jak je spravny postup na odbrzdeni vlaku? Kdyz dam svih, tak se sice rychlobrzda odbrzdi, ale pote jakakoliv jina poloha brzdy vlak zabrzdi?

Uz jsem prisel taky na to, jak u 350 ky znovu sepnout hlavni vypinac na stejnosmernem a stridavem napeti, pokud zasahne napetova ochrana.
Ahoj,
správny postup pri odbrzdení súpravy, ktorú si zabrzdil rychlobrzdou, je že dáš ovládač bzdica OBE do polohy O - odbrzdenie a budeš to v tej polohe držať, kým sa ti na nanometroch nedostane tlak na 5b. Myslím že to je tá čierna ručička.
Čo sa týka zastavovania, tak to sa líši od typu trate, HV apod. Pred príchodom do stanice/zastávky v určitej zabrzdnej vzdialenosti, pohni brzdicom do polohy B- brzdiaca poloha, a sleduj nanometer. Osobne neodporúčam brzdiť viac ako o 1,2b. Tlak v priebehu brzdenia treba upravovať, aby si sa "trafil" na perón. Pred zastavením, čiže v rýchlosti menšej ako 10km/h prestav brzdic do polohy O - odbrzdenie a vlak by ti mal +- zastaviť.
 
Kdyz dam svih, tak se sice rychlobrzda odbrzdi, ale pote jakakoliv jina poloha brzdy vlak zabrzdi?
Pokud si po ukončení švihu průběh celkového průtoku mezi hlavním potrubím a pomocnými vzduchojemy vyžádá od brzdiče ustanovit takový průtočný průřez, který je vzhledem k tlakům v hlavním, řídícím a časovacím vzduchojemu generován při hodnotě tlaku v hlavním potrubí takové, že pokles na tuto hodnotu vyvolá zaúčinkování brzdových rozvaděčů, tak ano. Je to však speciální případ.
dáš ovládač bzdica OBE do polohy O - odbrzdenie a budeš to v tej polohe držať, kým sa ti na nanometroch nedostane tlak na 5b
To by ses u nějakého nákladu mohl pěkně načekat. :-) Stačí podržet pouze do doby, než se na požadovanou hodnotu tlaku v hlavním potrubí doplní řídící vzduchojem.
 
Já už se ztrácím v tom, o co ti vlastně jde. Čemu říkáš „klasická rychlobrzda“ a čemu „speciální případ“? Já jsem ti napsal, že (v reále) je za určitých podmínek možné to, aby sis v poloze švih odbrzdil soupravu a přechodem do jízdy ji opět zabrzdil (aniž bys do rozvodových vzduchojemů vozidel napumpoval větší tlak, než na který jsi schopen zbylými provozními polohami brzdiče tlakem v potrubí sáhnout –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ to by se jednalo o klasicky „přebitou brzdu“). Předchozí použití rychločinného brzdění, ani úplné vyprázdnění brzdového potrubí pro tento jev dokonce není nutnou podmínkou. Takže upřímně řečeno na to úplně zapomeň, nejspíš jsem tvoji otázku přecenil...
Po použití Backspace, coby simulace rychlého přechodu do polohy rychločinného brzdění, bylo vždy potřeba (nad rámec reality) brzdu „uvolnit“ stiskem Y. Pokud si tedy dobře pamatuju. Jestli to nepomáhá, tak nevím. Asi budeš opravdu muset počkat na nějakého strojvedoucího. ;)
 
Po použití Backspace, coby simulace rychlého přechodu do polohy rychločinného brzdění, bylo vždy potřeba (nad rámec reality) brzdu „uvolnit“ stiskem Y.
Pokud vím, po použití backspace se musí totéž provést ještě jednou pro zrušení. Případně mi občas pomáhalo ctrl+m... ;) Ale taky se začínám ztrácet nad pojmy klasická rychlobrzda a "speciální případ/rychlobrzda"... :D
 
Pokud vím, po použití backspace se musí totéž provést ještě jednou pro zrušení. Případně mi občas pomáhalo ctrl+m... ;) Ale taky se začínám ztrácet nad pojmy klasická rychlobrzda a "speciální případ/rychlobrzda"... :D
Teď jsem to zkoušel a v daném případě funguje obojí (jak Backspace, tak Y). Zároveň jsem si skoro jistej, že v tom je skutečně problém, který Luky řeší. Při aktivovaném Tlačítku záchranné brzdy lze polohou Švih potrubí skutečně naplnit, jelikož tato poloha se vzhledem k „tlačítku“ jako jediná chová nadřazeně, zatímco ostatní polohy se chovají jako Závěr, a tedy se i přechodem do Odbrzďovací polohy potrubí vyprázdní (přičemž v této poloze, narozdíl od Švihu, z hlavního vzduchojemu nic neodtéká).
Pokud bychom se měli bavit o reálu, bylo by zapotřebí napřed určit, co ono Tlačítko záchranné brzdy má vlastně být. Nejblíže českému prostředí by byla záklopka záchranné brzdy – pak by se ovšem měly i ostatní polohy kromě Švihu chovat standardně ve vztahu k průtoku vzduchu z hlavního vzduchojemu, nikoliv jako Závěry, a především by nemělo být možné záklopku v jakékoliv poloze „přefouknout“ a potrubí naplnit. Otázka ale je, jestli to dává smysl – záklopka záchranné brzdy je určená spíše pro další osobu na stanovišti poučenou o nouzovém zastavení vlaku.
Jakási zkratka do polohy Rychločinné brzdění by se možná hodila, ale pak by tomu musely odpovídat animace kabin a především by měla zmizet nutnost po použití vybavovat nějaké fiktivní tlačítko.
Ale i současnej stav je v tomto přijatelnej, pokud člověk ví, co chce simulovat, a nemá hovězí nápady...
 
Pojem trvalá rychlost se samozřejmě používá i u trakce elektrické. Normativy sice jsou (většinou) u el. trakce počítané pro tažnou sílu hodinovou, ale přijde mi trochu zbytečné tím komplikovat podstatu toho, co jsem se snažil říct. Pokud se fírovi v důsledku vyšší zátěže při hodinové tažné síle ustálí rychlost na nižší než hodinové rychlosti, ale přitom je dané stoupání schopen zdolat do jedné hodiny, tak se pořád vůbec nic neděje. A naopak, pro celkové doplnění, pokud se fíra není schopen pro nepříznivé adhezní poměry dostat na hodinovou rychlost, tak tím rovněž není automaticky odsouzen k uvíznutí nebo poškození HV (viz ale to, co jsem psal o typu regulace).
Hodinová rychlost se u el. HV může také velmi přibližovat kritické rychlosti, viz http://www.railian.com/teorie/tch/130tch.gif.
Tohle je off-topic jak kráva, ale:
trvalá rychlost = rychlost při jmenovitém trvalém proudu (bez ohledu na výchozí teplotu systému), který nezpůsobí přehřátí systému (motorů, měničů, trafa, apod.).
hodinová rychlost = rychlost při hodinovém proudu, který se uvažuje po dobu chodu z teplého stavu (podle třídy izolace) do dosažení jmenovitého oteplení (např. ze 150°C na 240°C u třídy C200).
Kritická rychlost = (historicky) rychlost, kdy se adheze "potkává" s obálkou trakční charakteristiky. Dnes (u moderních vozidel) se ale o kritické rychlosti mluví jako o přechodu maximální tažné síly na křivku jmenovitého nebo hodinového výkonu. Adheze se bere jako plovoucí limit a s kritickou rychlostí se nespojuje. Tím spíše pokud je adheze definovaná jako "neurčitý stav na styku kolo-kolejnice při přenosu tažné/brzdné síly".
A šoupněte to někam mimo toto vlákno.
 
Back
Nahoře