ZÁPAD-polofikce

F

Franta78

Začátečník
Začal jsem tvořit polofiktivní tratě v západním okolí Prahy pomocí open Rail CZSK. Projektovaný rozsah je na obrázku:
Mapa trati ZÁPAD.jpg
V současné době jsou položeny koleje na cca 90% území. Pro další představu jsou na následujících obrázcích screenshoty některých stanic.

PRAHA-Veleslavín
Veleslavín-1.jpg

Nižbor
Nižbor.jpg
Rád uvítám spolupráci, především při osazování funkčních návěstidel nebo modelů skutečných staničních budov. Pokud máte zájem na spolupráci, ozvěte se mi.
F78
 
Franta78 napsal:
Bohužel k údajům SŽDC nemám přístup.
Rozbalte kliknutím...
Sklonové poměry (nad rámec rozhodný spád/třída sklonu v mezistaničním úseku) jsou z nějakého důvodu střežené tajemství i v rámci materiálů SŽ –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ nemají k nim přístup ani strojvedoucí.
 
Pajavlaky napsal:
Sklonové poměry
Rozbalte kliknutím...
Tý brďo. Aby po mne nešlo STB, že něco vyzrazuji. :) Však za Bolševika, kdybych takto stavěl, asi až v mučírně by ze mě dostali, odkud ty traťové informace mám. Ale naštěstí v BP musím dělat sklonové korekce, tedy zaokrouhlovat nahoru/dolů, abych se správně napojil v následném uzlu. tedy to úplně přesně všude nemám. Ale vrcholy stoupání bych měl mít přesně. Protože tohle každý fíra musí vědět ze seznání trati, kdy má vypnout výkon a nechat vlak dál jen kutálet. Na tratích DB nemám žádné info, ale vrcholy sklonů šlo vydedukovat podle videí i mapy.cz. V DB sklony mají tak tajné, že u kolejí nemají ani skloníky.
 
Zbyněk Šemora napsal:
Ale vrcholy stoupání bych měl mít přesně. Protože tohle každý fíra musí vědět ze seznání trati, kdy má vypnout výkon a nechat vlak dál jen kutálet.
Rozbalte kliknutím...
To je závislé i na soupravě a rychlosti, kterou výběhem udržíš pouze od určitého spádu (leckdy je potřeba tahat i „z kopce“). Jinými slovy tomu stejně šéfuje rychloměr. A zatímco nevyžádaný pohyb ručičky rychloměru ve směru hodin se řeší snadno, opačně to ne vždy platí. Právě proto jsou důležitější místa, kde stoupání začínají, zvláště pak předchází-li jim spád a hrozí riziko, že v takovém místě nebude vlak zcela odbrzděn...
Téma seznání by mohlo být věčné. Obecně lze říci, že jsou dvě skupiny lidí – jedni tvrdí, že seznání plní i prakticky svou formální funkci, druzí přiznávají, že dobré znalosti trati lze nabýt teprve vlastním ježděním...
Neber to prosím jako poučování, pokud to tak vyznívá, jde spíše o střetnutí dvou různých pohledů na věc.
 
Mě učili, že dobrý fíra je ten, který co nejméně sahá na brzdu i výkon a co nejvíce využívá profil trati. Například rozjet se tak, abych na následující osmdesátce nemusel vůbec přibrzďovat. A ten pocit. Míjíš rychlostník a máš tam přesně tu rychlost, aniž jsi sáhl na nějaké hejblátko. Já vím. V době ARR tohle už nikdo neřeší. Například na benešovské trati byl vrchol stoupání od Prahy ve stanici Stránčice, pak se jelo z kopce do Čerčan a odtud zase do kopce do Benešova. A člověk měl zažitou technologii jízdy jak násobilku.
 
Pokud na mírném spádu strojvedoucí nejede výběhem, ale využívá tažnou sílu, aby udržel nejvyšší dovolenou rychlost, neznamená to, že nevyužívá traťový profil.
Zbytečnému brzdění je rozhodně vhodné předcházet, zvláštěpak v situacích, kdy nelze brzděním rychlost snížovat dostatečně citlivě, a mělo by docházet k „přebrzďování“. Jakmile už ale strojvedoucí brzdí, nevidím osobně žádný smysl ve snahách sahat na brzdič co nejméně. Jestliže strojvedoucí cítí, že potřebuje lehce přibrzdit, resp. odbrzdit, tak proč se tomu bránit? (Snad jen, že u určitých souprav je potřeba si hlídat, aby při opakovaných úplných odbrzděních a zabrzděních nedošlo k výraznějšímu poklesu tlaku v rozvodových vzduchojemech...) Dobrý fíra podle mě především vždy s klidem a přehledem zastaví tam, kde je potřeba, a nepoškodí u toho jízdní plochy dvojkolí vozidel vlaku –⁠ byť za cenu, že třeba spotřebuje trošku více vzduchu... ⁠
Co se týče „sahání na výkon“, u některých mašin (např. s odporovou regulací) souhlasím, že je na místě určitá rozvaha a zdrženlivost, na druhou stranu např. u mašin s tyristorovou regulací mi omezování v tomto směru opět nedává příliš smysl. A na ARR nejezdím.
Inu, sto fírů – sto chutí. :)
 
Zbyněk Šemora napsal:
Mě učili, že dobrý fíra je ten, který co nejméně sahá na brzdu i výkon a co nejvíce využívá profil trati. Například rozjet se tak, abych na následující osmdesátce nemusel vůbec přibrzďovat. A ten pocit. Míjíš rychlostník a máš tam přesně tu rychlost, aniž jsi sáhl na nějaké hejblátko. Já vím. V době ARR tohle už nikdo neřeší. Například na benešovské trati byl vrchol stoupání od Prahy ve stanici Stránčice, pak se jelo z kopce do Čerčan a odtud zase do kopce do Benešova. A člověk měl zažitou technologii jízdy jak násobilku.
Rozbalte kliknutím...
podobně mi to říkal učitel autoškoly ;) pro skupinu C
 
charlie600:
Doufám, že rovněž nezapomněl zmínit, že rychlostní omezení platí od úrovně označení, nikoliv několik desítek až stovek metru „za cedulí“, že kamion má nejvyšší dovolenou rychlost danou předpisem (80 km/h), nikoliv omezovačem,
a že obojí má na silnicích s četnými, nikterak nepředvěstěnými rychlostními omezeními před subjektivní ladností či hospodárností jízdy pořád přednost. ;)
 
Pajavlaky napsal:
charlie600:
Doufám, že rovněž nezapomněl zmínit, že rychlostní omezení platí od úrovně označení, nikoliv několik desítek až stovek metru „za cedulí“, že kamion má nejvyšší dovolenou rychlost danou předpisem (80 km/h), nikoliv omezovačem,
a že obojí má na silnicích s četnými, nikterak nepředvěstěnými rychlostními omezeními před subjektivní ladností či hospodárností jízdy pořád přednost. ;)
Rozbalte kliknutím...
jako bych slyšel ;)
 
Zbyněk Šemora napsal:
Tý brďo. Aby po mne nešlo STB, že něco vyzrazuji. :) Však za Bolševika, kdybych takto stavěl, asi až v mučírně by ze mě dostali, odkud ty traťové informace mám. Ale naštěstí v BP musím dělat sklonové korekce, tedy zaokrouhlovat nahoru/dolů, abych se správně napojil v následném uzlu. tedy to úplně přesně všude nemám. Ale vrcholy stoupání bych měl mít přesně. Protože tohle každý fíra musí vědět ze seznání trati, kdy má vypnout výkon a nechat vlak dál jen kutálet. Na tratích DB nemám žádné info, ale vrcholy sklonů šlo vydedukovat podle videí i mapy.cz. V DB sklony mají tak tajné, že u kolejí nemají ani skloníky.
Rozbalte kliknutím...
Vracím se ještě ke sklonovým poměrům. Vřele doporučuji využití portálu ČÚZK. Ten umožňuje zjišťovat sklony hladin u řek a výškové údaje jiných objektů, včetně např. hloubky zářezů nebo převýšení náspů. Navíc umožňuje korigovat na skutečný reál vlastní terén - zjistil jsem, že mnohdy dochází k výškovým rozdílům i o více jak 10 m oproti skutečnosti, resp. proti morfologii terénu stažené v TSRE přes "Load height".
 
Franta78 napsal:
zjistil jsem, že mnohdy dochází k výškovým rozdílům i o více jak 10 m oproti skutečnosti,
Rozbalte kliknutím...
To je známá věc, protože vygenerovaný terén počítá i s výškou stromů i výškou budov. A ty nepřesnosti jsou větší. Plus minus 100m. Tedy někde má kilometr 900m jinde 1100m. S tím vším je nutné počítat a terén je pak nutné doladit manuálně, nejlépe v MSTS editoru. V TSRE5 to s terénem neumím. :)
 
Zbyněk Šemora napsal:
To je známá věc, protože vygenerovaný terén počítá i s výškou stromů i výškou budov. A ty nepřesnosti jsou větší. Plus minus 100m. Tedy někde má kilometr 900m jinde 1100m. S tím vším je nutné počítat a terén je pak nutné doladit manuálně, nejlépe v MSTS editoru. V TSRE5 to s terénem neumím. :)
Rozbalte kliknutím...
V TSRE 5 to jde poměrně dobře. Je třeba mít v okně objects and terrain nastavenou změnu výšky + nebo - a pak si volit velikost a intensitu změny. Je vhodné mít zapnutý terrain grid (zobrazí se trojúhelníková mřížka jako v jakékoliv jiném geodetickém programu, např. arcview nebo surfer) a podle velikosti plošného rozsahu změny volit velikost size a podle výškového rozsahu položku intensity.
 
Franta78 napsal:
V TSRE 5 to jde poměrně dobře.
Rozbalte kliknutím...
Na tohle jsou nejlepší sleziny, kdy to někdo názorně ukáže. Když takové manévry někdo jen popisuje na fóru, tak mi to připadá moc složité a neohrabané. V MSTS editoru jen šipkami, pro jemné doladění současně i s klávesou end, si srovnám body terénu a ostré hrany srovnám označením plochy a opakovaná klávesa F, až je původně hranatý kopeček hladký jako prdélka.
 
Zbyněk Šemora napsal:
Na tohle jsou nejlepší sleziny, kdy to někdo názorně ukáže. Když takové manévry někdo jen popisuje na fóru, tak mi to připadá moc složité a neohrabané. V MSTS editoru jen šipkami, pro jemné doladění současně i s klávesou end, si srovnám body terénu a ostré hrany srovnám označením plochy a opakovaná klávesa F, až je původně hranatý kopeček hladký jako prdélka.
Rozbalte kliknutím...
Ještě se vrátím ke sklonům tratí. Dostat se k reálným sklonům tratí přes SŽDC - jejich nedostupnost. Při své profesi (hydrogeolog) jsem pracoval detailně s různým mapovými podklady. Aby budovaná trať byla co nejvěrnější (i když se jedná o "polofikci") musíme se dostat k takovým mapovým podkladům, které nám umožní získat co nejvěrnější data. Ale takový zdroj máme, jen ho správně využít. Proto jsem připravil prezentaci, kde v 1.díle popisuji jak taková data získat. Ve 2. díle pak popíšu jak s takovými daty pracovat. A abych to zjednodušil připravil jsem pro zpracování takových dat jednoduchý prográmek v Excelu, který s prezentací 2.dílu pošlu příště. Pokud máte o prezentaci zájem, tak se mi ozvěte na e-mail a já vám prezentaci přepošlu. Zde není možné prezentace nahrávat.
 
Zbyněk Šemora napsal:
Na tohle jsou nejlepší sleziny, kdy to někdo názorně ukáže. Když takové manévry někdo jen popisuje na fóru, tak mi to připadá moc složité a neohrabané. V MSTS editoru jen šipkami, pro jemné doladění současně i s klávesou end, si srovnám body terénu a ostré hrany srovnám označením plochy a opakovaná klávesa F, až je původně hranatý kopeček hladký jako prdélka.
Rozbalte kliknutím...
Ani jako pdf to nejde nahrát - moc velké.
 
Pro psaní příspěvků je nutné se přihlásit či zaregistrovat.
Back
Nahoře