Tady mi chybí informace o proudu - napětí nepadá jen tak samo o sobě. A jinak se chová úbytek na dvoukolejce v kopcích, kde je sestava těžká a tvrdá, jinak se projevuje lehká sestava s jednou napáječkou. Např. na Velimi jsme na 3300V proudem 500A udělali úbytek 250V a když za to vzal Vectron, tak dokázal opakovaně shodit napáječku.
A jen pro připomenutí: v OR není uvažováno s parametry konkrétního TV (odpor sestavy), je tam jen něco obecného. A co je horší - neuvažuje se vícestranné napájení ani příčné spojení na dvoukolejkách, které výrazně zmenšuje úbytky napětí vzhledem např. ke vzdálenosti napájecích stanic, ani propojení na koncích jednostranně napájených dvoukolejek.
Ahoj Pashi,
Ona to nebude taková legrace to všecko asi nastavit, ale aspoň už víme, že pokud mám udělaný napájecí bod, tak směrem od něj se napětí a pomalu jistě ztrácí, protože známe jsou ztráty ve vedení, pokud je tam nějaká proudová zátěž, úbytek by měl být daleko větší, ale to si myslím že se úplně tak nasimulovat nedá. Ale nikdy neříkej nikdy. Ten můj testík byl s Loko 130, zátěž 1900 tun, a přitom to testu byl pořád odběr zhruba 500 ampér. Já jsem si to v trati nastavil tak, že jsem udělal napájecí body dle měníren, zrovna konkrétně mám napájení Ústí nad Labem západ, První kolej mezi vjezdem a tunelem, další napájení směrem na Prahu je až měnírna Libochovany napájecí bod litochovice ale v litochovicích jsem to nastavil tak, že mám napájecí bod udělaný směrem do Lovosic, směrem na Ústí pod nemám, a i když je tam uděláno neutrální Pole, tedy vypnuto na nula a opět zahájeno dalším bodem 3000v, tak prozatím simulátor bere na vědomí tento napájecí bod a krmí to vlastně i proti, což by se nemělo stát, takže vlastně jsem dojel někam do zalezelského oblouku, tam opět napětí pomalu a jistě začalo stoupat.
Protože jsem elektro, trakční vedení jsem dělal 15 let, tak samo sebou se musí brát i na vědomí to zda je v úseku zesilovací vedení, kolik celkových průřezů tam je, Jaké jsou momentálně odběry proudu a celkové proudové zatížení v tomto úseku. Ale tvrdím jednu věc, že napětí 3395 v je zbytečně moc, minimálně o 100 v níže by to chtělo, aby taky mohli být decentní potíže s odpěťovým stavem v troleji. Tohle by mělo fungovat hlavně, pokud je v úseku více lokomotiv, které zrovna navíc ještě hodně zabírají. O elektronech se to ví, že dokážou takzvaně vycucnout měnírnu, takže tato informace mě nepřekvapí. Na pravém břehu Labe v úseku Štětí Hoštka a Štětí Liběchov byly tyto podpěťové situace na denním pořádku tečka O tom by mohli vyprávět zde přítomní, jiný členové. Ale už prohlásili před nedávnem, že se k tomu nebudou vyjadřovat.
Ona vůbec celkově ta simulace odběru proudu, celkového napětí a dalších přidružených věcí zcela nefunguje dle skutečnosti, protože i s lokomotivou klasickou se dá odebrat při prvotním rozjezdu i 2000 a bez problémů, ale simulátor vzhledem k nastavení eng lokomotiv to ještě zcela neumožňuje. Takto totiž není nastavená charakteristika eng, je tam uváděn maximální proud tečka při testu rozjezdu konkrétní řady 130 mi při více než 680 a jde Loko do prokluzu, tedy se to nedá ani řádně otestovat, ale ani při takovémto proudovém odběru napětí neklesá, což by mělo mít závislost, která není úplně tak podmíněná vzdálenosti od napájecího bodu
