Způsoby brždění soupravy v reálu (PajaVlaky)

Somatko napsal:
.....Keď už idem nejako 30 km/h tak stlačím backspace (ako záchranná brzda)...

S týmto by som sa veľmi nechválil. V reále takto šandardné brzdenie určite nevyzerá.
 
Somatko, sice jsem moc nepochopil, k čemu takový způsob brždění, ale bohužel v kontextu s tím, že hlavní vliv na náběh účinku brzdy má rychlost (nastavení) rozvaděče nikoliv rychlost poklesu tlaku v průběžném potrubí (ta je stále stejná),
tak má použití rychlobrzdy na snížení brzdné dráhy jen velmi malý vliv.
 
Somatko napsal:
Keď už idem nejako 30 km/h tak stlačím backspace (ako záchranná brzda) a hneď držím tlačítko pre odbrzdenie vlakovej brzdy

Aneb jak přetrhnout vlak při brzdění snadno a rychle.
 
Čouda napsal:
to asi těžko.


No tým by som si taký istý nebol... Nehovorím, že musíš vlak zákonite pretrhnúť, ale vždy je tu väčšia šanca, ako pri štandardnom brzdení. A u nákladného vlaku obzvlášť.
 
jestli s nákladem uděláš to, co psal Somatko, tak ho netoztrhneš. Prostě křáp do rychlobrzdy a povolit. Když za to potom začneš tahat, tak musí opatrně. Při rychlobrzdě se ti vozy namačknou na sebe, takže tam ani žádná síla která by trhala šroubovku není. Trošku jiný to bude ve směsce, kde každej vůz brzdí jinak. Dneska není doba těžkotonážníků, takže bych z tohodle strach neměl.
 
Čouda napsal:
to asi těžko.

Ano, v MSTS se ti to nestane. V reále se mi to zadařilo. Sice ne rychlobrzda, ale okolo 40 km/h jsem to tam pořádně nasypal (výpravčí stál blíž než jsem čekal) a potom povolil. S mašinou to při zastavení škublo dozadu a pak už jsem šel zjišťovat, kde mi utíká vzduch.
 
Čoudo, v prvé řadě se bavíme o rychlobrzdě a následném okamžitém povelu k odbrždění.
A co síly, kterými jsou odbržďující vozy od sebe "odstřelovány" rozpínajícími se nárazníky?

Tlaková vlna v potrubí má o něco menší rychlost než zvuk. U vlaku o délce 700 m tak k poslednímu vozu dojde signál za cca 2,5 s.
Pokud tam frkneš rychlobrzdu a pak hned odbrzdíš (nebo dokonce použiješ vysokotlaký švih), stane se to, že přední vozy již začnou odbržďovat zatímco zadní dokonce mohou nadále svůj brzdící účiněk zvyšovat, protože k nim teprve dorazil signál (tlaková vlna) požadující nárůst brzdného účinku.
Co z toho plyne? Přední odbržděné vozy se od sebe odrážejí nárazníky, dokud se nenatáhnou spřáhla (což samo o sobě může znamenat značný silový ráz na spřáhla) a do toho se slovo přihlásí zadní nabržďující vozy, které s tím ještě víc škubnou = přetržení.
 
No tak tos musel mít někde už načlou šroubovku. Tohle se normálně nestává...
 
Ano, to se tak stává, že se něco vysere zrovna tam, kde je něco "načnutý".
Nezklamal jsi.
 
Přesně, jak píše Mikulda,
předek odbržděny, zadek zabržděný, natáhlo se to jako na gumičce, škublo a je to na dva kusy.
Čouda napsal:
to asi těžko.
Čouda napsal:
jestli s nákladem uděláš to, co psal Somatko, tak ho netoztrhneš. Prostě křáp do rychlobrzdy a povolit.
Čouda napsal:
No tak tos musel mít někde už načlou šroubovku. Tohle se normálně nestává...
Čouda napsal:
No jo ale potom to není moje vina, takže mě to je jedno.
Ale děláš pokroky:D:D:D
 
Naposled editoval moderátor:
Čouda napsal:
No tak tos musel mít někde už načlou šroubovku. Tohle se normálně nestává...

Ne, byl to čistý lom.

Pawlik napsal:
Přední odbržděné vozy se od sebe odrážejí nárazníky, dokud se nenatáhnou spřáhla (což samo o sobě může znamenat značný silový ráz na spřáhla) a do toho se slovo přihlásí zadní nabržďující vozy, které s tím ještě víc škubnou = přetržení.

Já tě trochu upřesním - největší škubanec je v situaci, kdy přední vozy odbrzdí a zadní brzdící vozy zastaví. Což právě přesně vyjde pokud to tam nasypu a před zastavením odbrzdím. Pokud tenhle manévr provedu v osmdesáti, nebo pokud brzdím mírně, tak rázy nejsou tak velké a nebezpečí tolik nehrozí.

Čouda napsal:
No jo ale potom to není moje vina, takže mě to je jedno.

I tak se dá jezdit. Odpovědný pracovník ovšem předchází mimořádnostem i za cenu opravování chyb druhých.
 
Pawlik napsal:
Čoudo, v prvé řadě se bavíme o rychlobrzdě a následném okamžitém povelu k odbrždění.
No, ano.
Pawlik napsal:
Tůaková vlna v potrubí má o něco menší rychlost než zvuk. U vlaku o délce 700 m tak k poslednímu vozu dojde signál za cca 2,5 s.
Pokud tam frkneš rychlobrzdu a pak hned odbrzdíš (nebo dokonce použiješ vysokotlaký švih), stane se to, že přední vozy již začnou odbržďovat zatímco zadní dokonce mohou nadále svůj brzdící účiněk zvyšovat, protože k nim teprve dorazil signál (tlaková vlna) požadující nárůst brzdného účinku.
Co z toho plyne? Přední odbržděné vozy se od sebe odrážejí nárazníky, dokud se nenatáhnou spřáhla (což samo o sobě může znamenat značný silový ráz na spřáhla) a do toho se slovo přihlásí zadní nabržďující vozy, které s tím ještě víc škubnou = přetržení.

To není až zase úplně pravda. Somatko psal, že jede 30, nasype to tam. Potom povolí a než zastaví, tak se přední vozy neodbrzdí.
Dále mě chceš teda naznačit, že když snížím s nákladem tlak v průběžným potrubí o 1 bar, tak při povolování (žádnej švih, nebo přebití) hrozí přetržení? dyť je úplně jedno, jestli ten bar uberu rychlobrzdou, nebo normálním bržděním. Situace je pořád stejná.
 
V podstatě by to mělo být jedno jestli rychlobrzdou nebo normálně.
Jde o to, že pokud zabrzdíš a okamžitě zase odbrzdíš, vnešeš do toho vlaku podélné rázy, o kterých jsem psal a které to můžou přetrhnout.
Somatko právě psal, že to tam nasype RB a hned dá brzdič do jízdy.

Když máš nabržděný celý vlak a odbrzdíš, tak se od sebe vozy odpředu jeden po druhém normálně rozestoupí a celá ta souprava mírně kmitá (ona kmitá i při jízdě), jak vozy odtlačují nárazníky. Ale když se stane to, že zadní ti ještě nabržďují, pak ten "zadek" za ten "předek" tahá daleko víc. Jak si jinak vysvětlíš přetržení vlaku? Je to jen o tom, že se nevhodným chováním stane situace, že předek se nárazníky odráží dopředu a zadek zase tahá dozadu, spřáhla jsou prověšená a "přední" část vlaku má vyšší rychlost než zadní, když se natáhnou spřáhla, tak se ten rozdíl rychlostí (pohybových energií) musí absorbovat do jejich tlumiče. Jenom vem, když se rozjíždí souprava ze stanice, jak to škube za spřáhla u zadních vozů a co to je za pecky.
 
Čouda napsal:
dyť je úplně jedno, jestli ten bar uberu rychlobrzdou, nebo normálním bržděním. Situace je pořád stejná.

Pokud tam dáš rychlobrzdu, tak jí tam musíš nechat až do zastavení - V15, čl.370

Pawlik napsal:
Když máš nabržděný celý vlak a odbrzdíš, tak se od sebe vozy odpředu jeden po druhém normálně rozestoupí a celá ta souprava mírně kmitá (ona kmitá i při jízdě), jak vozy odtlačují nárazníky. Ale když se stane to, že zadní ti ještě nabržďují, pak ten "zadek" za ten "předek" tahá daleko víc.

To platí jenom u povolených šroubovek, normálně souprava nekmitá (pokud to nejsou ložené cisterny ;-), ale pouze mírně šťouchne, když odbrzdí poslední vůz.
 
No jo, Mikuldo, ale ruku na srdce, který přípravář utahuje šroubovky?
Většinou se nechávají povolené, že je mezi nárazníky i 6 cm mezera. Ideální stav je, když jsou nárazníky trvale stlačené - osobní soupravy.
Mimochodem, souprava vozů kmitá VŽDY, protože je spojena v tažném směru pružně uloženými šroubovkami a v tlačném nárazníky.
Jde jen o to, jak moc.
 
Naposled editoval moderátor:
Back
Nahoře