Vážení příznivci MSTS
Předkládáme vám, vizuálně poopravenou verzi projektů tratí 180 a 183 pro MSTS jihozápadně od Plzně, která má souhrnný název „Trať 183“ a jejíž prvotní počin je z roku 2003.
Současný standart kvality provedení tratí MSTS se natolik zvýšil, že některé projekty, pokud neprojdou revitalizací, postupně zanikají. Po několika pádech databáze se z tratě 183 zachovalo
torzo, které je revitalizovatelné a postupně se daly práce opět do pohybu.
V roce 2014 požádal uživatel MSTS Francek o povolení pokusit se uvést projekt do takové fáze, aby se alespoň vizuálně přiblížila současnému standartu. Po roce a půl je tedy na světě tento výsledek. Jedná se zatím o úpravy krajinného rázu, protože databáze je natolik poškozená, že vylučuje opravy kolejového svršku a silničních koberců. Proto některé chyby v kolejišti bude nutné ještě tolerovat. Mezi tím se našla u Mikyho945 jiná kopie souboru trati, která je kolejově postavena s částí tratě 170, od stanice Zbiroh po Plzeň-Křimice . Tam je databáze vpořádku do té míry, že lze trať stavět dál a zřejmě se bude pokračovat. To je ale záležitost další dlouhé doby. Je nutné přestavět celý uzel Plzeň, dostavět do nové podoby, a pak přehodit a upravit krajinu ze stávající verze trati.
Současná verze trati dospěla do takové fáze, kdy ji lze zveřejnit, aby si uživatelé MSTS mohli užívat šumavské a podšumavské krajiny, a aby úplně nezapadla. Po testování je sjízdná i v projektu OpenRails, proto ji mohou také používat příznivci MSTS, kteří vlastní operační systémy, jenž nejsou projektu MSTS „nakloněny“.
Na projektu se ovšem nepodílel jen Francek ale přiložilo ruku k dílu spousta ochotných lidí, kterým ještě dnes také není všechno úplně jedno. Úpravy objektů, které byly zapotřebí pro výstavbu nádraží v Alžbětíně a v Klatovech, úpravu různých tabulí a tabulek provedl Mates. Mikulda vyráběl tabule názvů stanic, regedit77 vyrobil nové skripty pro osazení světelných návěstidel ve Furth im Waldu. Ve spolupráci s Deteriem zprovoznili i návěst, která je bavorskou specialitou a není v tratích Deutsche Bahn tak úplně běžná. A hlavně poděkovat Mikymu945 za opravu nalezené kopie. Testy sjízdnosti tratě a testování aktivit provedli Poison a Alcapone.
Bylo použito spousta objektů, které byly staženy ze stránek autorů, kteří je dali volně k dispozici a i modelů, které byly „vytaženy“ z jiných tratí. Tady bych chtěl autory poprosit, jménem Francka, o shovívavost s jejich použitím a pokud bude třeba, kontaktovat jej (nejlépe prostřednictvím českého fóra k MSTS) a dohodnout případné podmínky jejich použití v trati. Primárním kritériem jejich osazení bylo dosáhnout maximálního přiblížení k reálné předloze pro stavbu tratě.
K trati 180 pro MSTS:
Trať je jednokolejná, neelektrifikovaná, spojující západočeskou metropoli Plzeň se sousedním Německem. Vozba je zajišťována lokomotivami řady 754 a 750, a dva páry rychlíků z Prahy do Regensburgu a zpět zajišťují střídavě lokomotivy 754 a německé ER-20 společnosti Arriva.
Doprava osobních vlaků mezi Plzní a Domažlicemi je realizována klasickými soupravami.
Nákladní doprava již není tak významná, jako v předchozích letech, stále se ale vozí do Německa uhlí ucelenými soupravami Fals, přepravují cisternovými vlaky pohonné hmoty, a další smíšené zboží.
Trať jsem se snažil stavět, v co největší míře, podle skutečnosti z videozáznamu na Os 7414 v úseku Plzeň-Domažlice, úsek Domažlice-Furth im Wald z videozáznamu zapůjčeného v LD Plzeň. Při jízdě dejte pozor na sklonové poměry. Plzeň-Blížejov je vcelku mírné stoupání bez nějakých opatření. Jen pozor, z Plzně- Jižního Předměstí je stoupání k zastávce Plzeň-Skvrňany, v souvislosti s přemostěním tratě Plzeň-Cheb, proto s nákladními vlaky je třeba zastávku Plzeň- Jižní Předměstí projíždět. V úseku Blížejov-Domažlice je stoupání 9 promile a
POZOR, Domažlice-Česká Kubice je stoupání 12 promile. Bez postrku nevyjedete. Na opačné straně do Furth im Waldu je sklon tratě opět 12 promile. Sklonové poměry byly zkoušeny na soupravě 2x742+1600 tun nákladu+ 742 na postrku.
K trati 183 pro MSTS:
Trať 183 Plzeň- Železná Ruda je v úseku Plzeň-Klatovy elektrifikována střídavým napětím 25 kV.
Vozbu Os vlaků v největší míře zajišťují lokomotivy řady 242 a Sp vlaků řady 363.
V úseku Klatovy-Železná Ruda/Bayerische Eisenstein zajišťují vozbu lokomotivy řady 750 a 754, z motorových vozů 831 a i 842. K historii tratě neodmyslitelně patří motory 831, přezdívané „Šumavská střela“, podle slovenských kamarádů „Žiarovkár“. Pro úpravu úseku Klatovy-Železná Ruda byl použit videozáznam (z YouTube) pana Karla Nováka.
Trať má stoupání až 17 promile.
Další aktualizace a změny projektu budou uveřejněny na stránkách
http://www.mojevlacky.cz/
Pro správný chod tratě je potřeba tamtéž stáhnout vlastní upravený global k trati 183. Pokud použijete Uniglobal, bude chybět řada objektů, hlavně německých, a budou se vám v trati místy objevovat nesmysly. Trať jede pod X-Trax a je kompatibilní s ostatními tratěmi, jedoucími pod X-Trax.
Staženou složku s tratí přesunete do ../Microsoft Games/Train Simulator/ Routes.
Všem přejeme na této trati plno zážitků a hezké svezení.
Tento dokument je uložen ve složce s tratí.