Ve zkratce: U solidního nastavení v MSTS/MSTS Bin se používal parametr Friction a k stanovení jeho hodnot potom nástroj FCalc 2.0 od J. T. Realmuto a O. Ghia. Tato kalkulačka počítá s typem vozidla, typem jeho ložisek, hmotností na nápravu, počtem náprav a čelní plochou. ORTS to v podstatě převzal, ale změnil formu zápisu. Používá tzv. Davisovy rovnice pro stanovení měrného vozidlového odporu (okamžitý měrný jízdní odpor je počítán z mechanické síly A, mechanického odporu B, aerodynamického odporu C a rychlosti V).
Výše zmíněný kalkulátor umí spočítat hodnoty i pro tuto rovnici (parametry ORTSDavis_A, B a C + ORTSBearingType ) ze stejných parametrů vozidla jako jsou výše uvedené. Navíc ORTS akceptuje vozidlové odpory pouze prostřednictvím Davisovy rovnice. Je-li v zápisu .eng nebo .wag použita jiná forma zápisu (vč. parametru Friction), ORTS ji ignoruje a pokusí se Davisovu rovnici spočítat z dostupných údajů (kap. 8.1.1 Open Rails Manual).
Nakolik je nástroj FCalc 2.0 pro účel stanovení měrného vozidlového odporu dostačující, netuším. Na tuto otázku by musel odpovědět někdo, kdo se tehdy nastavováním chování vozidel pro MSTS/MSTS Bin zabýval. Já však tohoto nástroje pro stanovení hodnot Davisovy rovnice pro vozidla v ORTS využívám.
Faktem ale je, že v pásmu nízkých rychlostí až nuly (stojící vozidlo) roste procentní chyba výpočtu Davisovy rovnice. Na tohle téma s otevřela na vývojářském foru ET diskuze, kde byly kritizovány nereálné třecí síly u stojícího vozidla a rozjezdu. Jinými slovy oponovali, že stojící a rozjíždějící vozidlo klade daleko větší odpor než je simulátorem spočteno ze zadaných hodnot. U rychlostí nad 10 km/h potom procentní chyba klesá a už nevadí.
V ten moment se do toho vložil jeden nový a ambiciozní člen fora s nickem NickonWheels a přišel se dvěma novými parametry viz výše. Parametrem ORTSStandstillFriction (hodnota v newtonech stejně jako u ORTSDavis_A) navyšuje počáteční měrný jízdní odpor a druhým parametrem ORTSMergeSpeed (hodnota v m/s) říká do jaké rychlosti se má navýšení aplikovat, potom ORTS přejde na standardní výpočet Davisovou rovnicí. Nikde ale neuvádí, jak se k hodnotám těchto nových parametrů dopracoval.
Zvláštní na tom je, že jsme na letošní slezině řešili problém úplně opačný a to neschopnost vozidel se samovolně rozjet na mírném sklonu. Staří praktici - fírové (v tomto případě jsem diskutoval se Zbyňkem) tvrdí, že pro nezajištěná vozidla není problém samovolné rozjetí i na poměrně malém sklonu. A tady řeší potřebu většího počátečního odporu. Na té vychytávce je totiž jedna zajímavá věc, kterou lze vypozorovat ze vzorového zápisu pro lokomotivu Dash9. Jde o těžkou a výkonnou lokomotivu vyráběnou před dvaceti lety. Na místo standardních valivých ložisek má nadefinováno nízko-odporová valivá ložiska. Pokud jsou tato použita, snižují měrný vozidlový odpor celkově vč. počátečního a rozjezdového. Ale současně si autor parametrem ORTSStandstillFriction skoro zdvojnásobuje vozidlový odpor do 3km/h.
