Projekt Open Rails

Dan J.

Strojvedoucí
Pokud si změníš v Content v souboru CabShader.fx
Ahoj.
Odskoušeno, ale to není to správné ořechové. Hodnota 0.8 je prakticky neznatelná a tak jsem zkusil extrém 0.1 a zjistil tak, co ta hodnota provádí- Ono to ztmavuje celou kabinu, jak pohled v noci, tak denní. Ta 0.8 zesvětlí tu noční, která byla v cajku. Ono by to chtělo stav jaký je ale:
Noční = vzhled kabiny v pořdáku
Mezistupeň zesvětlování = pouze přiblížit tmavost té noční kabine a přechod do úplné denní která je OK, ponechat
Denní = vzhled kabiny v pořádku

Tam je pouze ten krátky úsek Noc ok / hned po přehození, přehození pouze tento stupeň ztmavit, a pokračovat do světlé jak to je, nebo naopak.
 

Icik

Provozní technik
Ahoj, komu nejdou spustit tratě BP a 321 pod novou verzí MG 64.1, tak zde je řešení problému.
Chybu způsobují chybějící zápisy v souborech tsection.dat, které se normálně nacházejí v adresáři Global daných tratí. Soubory tsection.dat se mohou také nakopírovat přímo do adresáře Openrails pod tratěmi.
Od verze MG64 autor využívá řádek MainRoute ( 0 nebo 1 ) pro zjištění výhybky od ostatních kolejí. Zatím nevím k čemu. Zřejmě něco chystá. :)
Zde je oprava.
 

Josef Vogeltanz

Průvodčí
Také se chystá do kabin funkce spínače ovládání pultu (klíče) a odpojovač baterií. Příkazy jsou ORTS_POWERKEY na kombinaci kláves CTRL+K a ORTS_BATTERY na kombinaci kláves CTRL+B. Odpovídající triggery ozvučení potom 177 a 178 pro ORTS_BATTERY a 179 180 pro ORTS_POWERKEY.
Jaké bude konkrétní využití netuším (např. nutná sekvence úkonů), funkce jsou schváleny a čekají na zahrnutí do některé z příštích aktualizací kódu ORTS. Byl bych raději, kdyby naučili diesel-elektrickou trakci startovat motor z klidu. Je hezké, že už funguje motor stop/start, ale po načtení běží automaticky na volnoběhu.
 

Icik

Provozní technik
Ahoj, nová verze MG a Unstable OR podporuje přepracovaný algoritmus jízdního odporu vozidla. Teď je celkem cítit při rozjezdu větší odpor vozidel než se utrhnou.
 

Josef Vogeltanz

Průvodčí
Jsem z toho poněkud na rozpacích. Zaveden parametr ORTSStandstillFriction jako alternetiva k parametru určujícího typ ložisek ORTSBearingType.
A k němu ještě další parametr ORTSMergeSpeed pro tření při nízkých rychlostech. Bohužel nic o způsobu použití. Ve vzorovém engu loko Dash9 je zápis:
ORTSDavis_A ( 1842.82 )
ORTSDavis_B ( 42.2945 )
ORTSDavis_C ( 7.705134 )
ORTSStandstillFriction ( 3400 )
ORTSMergeSpeed ( 0.869698 )
ORTSBearingType ( Low )


Nikde, zmínka co ta čísla znamenají a jak se k ni dopracovali. Davisova rovnice je známa. Dá se počítat pomocí nástroje FCalc 2.0 (což také u nastavování vozidel používám). Škoda, že ty parametry nejsou nijak popsány. Vlákno má tři stránky, 23 příspěvků, ale valná většina je debata na téma jak si požádat o zařazení nových funkcí do jádra vývojové verze. Tak trochu se obávám, aby to nebyly nějaké subjektivní konstanty autora nových funkcí, pomocí kterých simuluje statický odpor dle svých představ.
 

Dan J.

Strojvedoucí
Já jen vím, že to tření ložisek shazovalo OpenRails. Kdysi u MG verze na které jsem stavěl RJ 1005.
 

Josef Vogeltanz

Průvodčí
Ve zkratce: U solidního nastavení v MSTS/MSTS Bin se používal parametr Friction a k stanovení jeho hodnot potom nástroj FCalc 2.0 od J. T. Realmuto a O. Ghia. Tato kalkulačka počítá s typem vozidla, typem jeho ložisek, hmotností na nápravu, počtem náprav a čelní plochou. ORTS to v podstatě převzal, ale změnil formu zápisu. Používá tzv. Davisovy rovnice pro stanovení měrného vozidlového odporu (okamžitý měrný jízdní odpor je počítán z mechanické síly A, mechanického odporu B, aerodynamického odporu C a rychlosti V).
Výše zmíněný kalkulátor umí spočítat hodnoty i pro tuto rovnici (parametry ORTSDavis_A, B a C + ORTSBearingType ) ze stejných parametrů vozidla jako jsou výše uvedené. Navíc ORTS akceptuje vozidlové odpory pouze prostřednictvím Davisovy rovnice. Je-li v zápisu .eng nebo .wag použita jiná forma zápisu (vč. parametru Friction), ORTS ji ignoruje a pokusí se Davisovu rovnici spočítat z dostupných údajů (kap. 8.1.1 Open Rails Manual).

Nakolik je nástroj FCalc 2.0 pro účel stanovení měrného vozidlového odporu dostačující, netuším. Na tuto otázku by musel odpovědět někdo, kdo se tehdy nastavováním chování vozidel pro MSTS/MSTS Bin zabýval. Já však tohoto nástroje pro stanovení hodnot Davisovy rovnice pro vozidla v ORTS využívám.

Faktem ale je, že v pásmu nízkých rychlostí až nuly (stojící vozidlo) roste procentní chyba výpočtu Davisovy rovnice. Na tohle téma s otevřela na vývojářském foru ET diskuze, kde byly kritizovány nereálné třecí síly u stojícího vozidla a rozjezdu. Jinými slovy oponovali, že stojící a rozjíždějící vozidlo klade daleko větší odpor než je simulátorem spočteno ze zadaných hodnot. U rychlostí nad 10 km/h potom procentní chyba klesá a už nevadí.
V ten moment se do toho vložil jeden nový a ambiciozní člen fora s nickem NickonWheels a přišel se dvěma novými parametry viz výše. Parametrem ORTSStandstillFriction (hodnota v newtonech stejně jako u ORTSDavis_A) navyšuje počáteční měrný jízdní odpor a druhým parametrem ORTSMergeSpeed (hodnota v m/s) říká do jaké rychlosti se má navýšení aplikovat, potom ORTS přejde na standardní výpočet Davisovou rovnicí. Nikde ale neuvádí, jak se k hodnotám těchto nových parametrů dopracoval.

Zvláštní na tom je, že jsme na letošní slezině řešili problém úplně opačný a to neschopnost vozidel se samovolně rozjet na mírném sklonu. Staří praktici - fírové (v tomto případě jsem diskutoval se Zbyňkem) tvrdí, že pro nezajištěná vozidla není problém samovolné rozjetí i na poměrně malém sklonu. A tady řeší potřebu většího počátečního odporu. Na té vychytávce je totiž jedna zajímavá věc, kterou lze vypozorovat ze vzorového zápisu pro lokomotivu Dash9. Jde o těžkou a výkonnou lokomotivu vyráběnou před dvaceti lety. Na místo standardních valivých ložisek má nadefinováno nízko-odporová valivá ložiska. Pokud jsou tato použita, snižují měrný vozidlový odpor celkově vč. počátečního a rozjezdového. Ale současně si autor parametrem ORTSStandstillFriction skoro zdvojnásobuje vozidlový odpor do 3km/h.
 

bob57_cz

Učitel češtiny
... Na místo standardních valivých ložisek má nadefinováno nízko-odporová valivá ložiska. Pokud jsou tato použita, snižují měrný vozidlový odpor celkově vč. počátečního a rozjezdového. Ale současně si autor parametrem ORTSStandstillFriction skoro zdvojnásobuje vozidlový odpor do 3km/h.
A co opačná situace u vozidel s ložisky třecími nebo kombinace valivých a třecích (tlapové motory)?
 

Josef Vogeltanz

Průvodčí
A co opačná situace u vozidel s ložisky třecími nebo kombinace valivých a třecích (tlapové motory)?
Tam je to o ničem. Doslova a do písmene jsem tam někde zahlédl poznámku, že pro vozidla s kluznými ložisky (asi myšlena parní trakce a vozba) jsou nové parametry k nepotřebě. Ale docela by mě zajímat tvůj názor na užití FCalc2.0. Protože ty jsi tehdy engy pro MSTS/MSTSBin dělal.
 

Josef Vogeltanz

Průvodčí
Witchcraft !!!
Ale kdež, to má blíže bílé magii. Ovšem docela šedá a nezábavná nuda vzorečků. Jako studentík na dopravní průmyslovce v oboru el. trakce a kolejová vozidla jsem se u toho často potil u tabule s křídou v ruce a ty vzorečky zoufale doloval z paměti :) Ve Škodovce jsem to potom už nikdy nepotřeboval a pro potřeby hobby u simulátoru, jsem si to pojistil předpisem ČSD V7 (Trakční výpočty).
 

Josef Vogeltanz

Průvodčí
Nakonec jsem se zeptal přímo autora obou nových parametrů. A skutečně je to to, čeho jsem se obával:
"Nothing overlooked. Right now there is no true way of calculating ORTSStandstillFriction/ORTSMergeSpeed so you may have to run some tests. Personally I use a self-made program to calculate all 5 relevant lines of this part and indeed I like to upload if I can get there. After the last modifications the values for the C44-9W (low friction bearing just assumed for such modern engines but this too is just a guessing game) it puts out are"

Takovému přístupu říkám "osobní konstanty". Těmi upravím nějakou jiné známé hodnoty parametrů, aby "se to chovalo", jak já si představuji. Testování je zde k ničemu, protože neexistuje srovnávací etalon. To platí i o jiných vlastnostech nastavení vozidel ORTS.
Má to totiž háček. Moje osobní představy se mohou lišit od představ jiných. Dokonce si dokážu představit odlišný názor i lidí, kteří v reálu přicházejí s vozidly do styku a používají je.
Co mě osobně může přijít odpovídající, jinému může připadat nedostatečné nebo přehnané.

Smutné na celé věci je rychlost, s jakou se tyto parametry dostaly do kódu. Ve srovnání například se situací kolem ARR nebo několika vychytávkami Icíka na předchozích stránkách tohoto vlákna.
 

Václav Polák

Cestující
Dobrý den,
nerad ruším Vaši diskuzi, ale v diskuzi určené pro tento problém už mi dost dlouho nikdo neodepsal, rád bych poprosil o radu k Jiříkově trati „test route”. Trať se v Open Rails vůbec nezobrazuje a ani Track viewer ji nepovažuje za trať. V Timetable editoru se však nachází platný seznam stanic, ale ve hře vůbec nic. Složka Paths taky není prázdná, vytvořil jsem i testovací Consist, ale nic.
Děkuju za každou pomoc!
 

bob57_cz

Učitel češtiny
rád bych poprosil o radu k Jiříkově trati „test route”.
U mne normálně funguje trať s názvy souborů i adresářem „test_route”. Trať s názvem „test route” nemám a neznám.
Vadnou odstraň a nainstaluj nově správnou s nevadným souborem test_route.trk.
 

Václav Polák

Cestující
U mne normálně funguje trať s názvy souborů i adresářem „test_route”. Trať s názvem „test route” nemám a neznám.
Vadnou odstraň a nainstaluj nově správnou s nevadným souborem test_route.trk.
Tak trať jsem už přeinstaloval a pořád to samé, pak už nevím čím by to mohlo být...
 
Nahoře