Fana Staněk
Provozní technik
Jsou užší, tak to zkresluje. Pražce daleko od sebe mívali Maďaři. Ale dneska nevím, už jsem tam dlouho nebyl.
Trať CR_310
- Tvůrce vlákna pepah
- Datum začátku
Zbyněk Šemora
Strojvedoucí
On ten editor na fotkách různými pohledy zkresluje perspektivu. Ale spíš otázka byla myšlena i tak, když se dělá nový model kolejiva, jestli nešlo pražce víc nahustit. podle skutečných rozměrů. Anebo je to správně a je to jen optický klam, že jsou pražce dál od sebe než v reálu?
paashi
Posunovač
Na SŽ je to uvedeno např. zde: https://www.spravazeleznic.cz/docum...1dd-38db-4ae8-af16-b5af22bac298?download=true
Takže od 544mm do 755mm.
Podle UIC je doporučení 600mm. Konkrétní vzdálenosti pak záleží na výpočtech.
Pokud budou pražce vizuálně užší (např. více utopené ve štěrku), tak se budou zdát dál od sebe. Na mnoha tratích pražce částečně "trčí" ze svršku a vidíme teda nejen jejich vrchní část, ale i bok a to je může opticky zvětšit.
Tygy
Signalista
Tady je vidět právě ten 3D oční klam, kdy koridorový betonový pražec má na horních hranách úkos a to i ve skutečnosti a tak se zdá, že je mezi pražci více místa.
Tohleti Němci fakt neošidili. To je snad jedna varianta modelů, kde se to povedlo vymodelovat a pomocí vrstev a alfa kanálů opticky vytáhnoit na 3D. Je vidět i rozdíl mezi dřevěnými a betonovými pražci. Jukněte se ještě jednou do vlákna 090, kde ty screeny jsem dělal schválně tak, aby byla vidět i rozdílná výška pražců, taky je tam jeden obrázek z mezikolejového pohledu s pěkným žlábkem.
Tohleti Němci fakt neošidili. To je snad jedna varianta modelů, kde se to povedlo vymodelovat a pomocí vrstev a alfa kanálů opticky vytáhnoit na 3D. Je vidět i rozdíl mezi dřevěnými a betonovými pražci. Jukněte se ještě jednou do vlákna 090, kde ty screeny jsem dělal schválně tak, aby byla vidět i rozdílná výška pražců, taky je tam jeden obrázek z mezikolejového pohledu s pěkným žlábkem.
Tom Kanka
Vlakvedoucí
Ono se to zdá, navíc když se díváš z pozice fíry sedíš níž, a zdají se být blíž u sebe.
Tom Kanka
Vlakvedoucí
Naprostý souhlas, dokonce když jsem prvně viděl konkrétně ty koridorové, tak jsem zkoumal, jestli ty švele fakt nejsou každý jako 3D model.
Ale jde to i jednodušeji - zrovna tak jdou udělat i podkladnice a podložky, a tím odstranit zbytečné polygony. Celý fór je v kombinaci textur, kdy se dá opticky dosáhnout dojmu 3D.
RicarCZ
Posunovač
A nebylo by lepší, ty pražce udělat v plnoceném 3D, když už to upravujete, němci to takto dělali, aby to běželo v MSTS, v OR již není potřeba tak moc šetřit polygony.
Tygy
Signalista
Každý nemá nadupanou "Káru" (PC), aby to makalo do plna, teď jsem testoval rozdíl mezi DB_Tracks a klasickým kolejivem a na nabušeném PC je rozdíl 13 - 23FPS, více ve vlákně 090A nebylo by lepší, ty pražce udělat v plnoceném 3D, když už to upravujete, němci to takto dělali, aby to běželo v MSTS, v OR již není potřeba tak moc šetřit polygony.
Tom Kanka
Vlakvedoucí
Nebylo.A nebylo by lepší, ty pražce udělat v plnoceném 3D, když už to upravujete, němci to takto dělali, aby to běželo v MSTS, v OR již není potřeba tak moc šetřit polygony.
RicarCZ
Posunovač
Tím pádem nechápu na co to celé předělávat, maximálně dodělat jen pár chybějících dílů, jinak je DB Track vyhovující.Nebylo.
Tygy
Signalista
Máme sice výhybky z českého prostředí, ale chybí spoustu dalších modelů (např. Sccissor nebo Y3d, Y3dB a jiné). Ty vymodelované mají ale chyby, tím nemyslím přehozené textury zrovna u výhybek, kde si někdo nedal řádnou práci s tou správnou texturou (traťové pražce namísto výhybkových). To už sice pomalu opravuji a doufám, že najdu všechny. Zajímalo by mě, kdo tyto 3D výhybky dodělával.
Chybějící modely kolejí se již vyrábějí, jsou i předlohy různých nových poloměrů oblouků, taky uděláme, zápisy do Tsection.dat už jsou.
Tom Kanka
Vlakvedoucí
A kdo co chce předělávat?
Tygy
Signalista
Trať 310 Pepy H. funguje na Xtracks, Takže pokud budou všechny koleje dané do globalu úzk, který je jen menším rozšířením na koleje Xtracks, tak jedinou úpravu po celé trati bude snížit samostatně položené náspy pod kolejemi, protože tím 3D kolejivem se sníží výška pražců proti Zemi, tedy i proti objektům pod původními kolejemi 2D.
A dodrží-li se názvy editovaných výhybek v editovacích složkách trati či přidružených v globalu, jak to například má Zbyněk nebo ricar nebo na trati 191-193 a další nejmenované, není potřeba, kromě výše uvedeného, nic dalšího editovat Nebo jinak upravovat. Trať 321 to má po maličko složitější, i když používá Global uzk, má tam navíc ještě další jinak specifikovaném modely kolejí, ale i to se dá pouhým přepsáním modelu upravit tak, že opět pro mě výšky Náspu pod kolejemi nebude potřeba nic dělat.
A dodrží-li se názvy editovaných výhybek v editovacích složkách trati či přidružených v globalu, jak to například má Zbyněk nebo ricar nebo na trati 191-193 a další nejmenované, není potřeba, kromě výše uvedeného, nic dalšího editovat Nebo jinak upravovat. Trať 321 to má po maličko složitější, i když používá Global uzk, má tam navíc ještě další jinak specifikovaném modely kolejí, ale i to se dá pouhým přepsáním modelu upravit tak, že opět pro mě výšky Náspu pod kolejemi nebude potřeba nic dělat.
Tom Kanka
Vlakvedoucí
Maďaři
Proč? Pokud je u náspů pivot zároveň s horní hranou (což by měl být), nic se předělávat nemusí.
Tygy
Signalista
Nevychází to, já jsem musel posunout všechny a to byly zarovnány podle původní polohy koleje. Tím, jak je 3D kolej propracovaná do "hloubky", tak se prolíná nejnižší bod horní hrany pražců s horní hranou náspu, respektive to lícuje s podkladnicemi a upínáky kolejnic, taky boční úkosy stěrkového lože jsou v tom pak utopené.
Připasováno ke koleji pomocí "Stick to Target".
Připasováno ke koleji pomocí "Stick to Target".
Tygy
Signalista
Tady je to přes Ctrl kolečko myši o 3 snižovací body níže a ještě to není ono, chce to tak 4 - 5 poloh kolečkem myši přes Ctrl dolů. Tady není zrovna snížený povrch, ale to štěrkové lože je ještě kousek pod úroveň, takže to pár nerovností terénu i zakryje. U jednokolejné trati to až tak nevadí, stačil by posun o 3 polohy (Popsáno výše), ale na vícekolejné trati je mezi kolejemi větší mezera. Nechci tu prozrazovat, jakým způsobem dávám náspy pod koleje, ale nepoužívám ucelený model i s kolejí. Má to pak výsledný kosmetický efekt v určitých pasážích trati.
Ale při opravách a dobudování trati asi využiju v některých pasážích modely celistvé i s podložím, jen zase vložit modely do trati, ale dnes už to není až tak markantní zda je 20 objektů na čtverci navíc. Viděl jsem Václavovu trať 120 a v dobách MSTS na čtverci světa (...w) mít 5100 objektů, Byla od Václava S. "velká troufalost". Takže jako ve Sluce, seno,.... "Když oni budou mít inženýrku, tak my budeme mít doktora" !!
Zkoužka prokázala troufalost i mou, ne tak vysoko, ale 4100 obj./ čtverec při zatížení pár souprav i loose con. UL Západ v aktivitě přes 50 FPS, ale nevyzkoušeno zatím s kolejemi 3D
RicarCZ
Posunovač
Bohužel tomu tak není, hodně záleží jaké náspy jsou na dané trati použité, např. já používám náspy od němců NR_Emb a stejně to chce o dva kroky snížit po osazení ke koleji přes "Stick to Target" ale když máš náspy ručně zarovnané k původním 2D kolejím tak aby nelevitovaly, je rozdíl ještě větší a to celých 7 kroků, tedy u těchto konkrétních náspů.
Sám jsem si tímto procesem kdysi prošel když jsem převáděl svoji trať na DB Track, opravdu bylo potřeba upravit výšku veškerých náspů na trati, ale v té době jsem ještě mnoho kilometrů tratí postavenou neměl, tak to nebyl takový problém. Co se ale týče velkých tratí, tak to může zabrat opravdu velké množství času...
Dan J.
Strojvedoucí
Ty jo, ale pro tramvajovou trať to zasypání, boží.
