Chovani parnich loko
Ahoj,
vsechny priznivce pary zdravim po dovolene. Vsem bych chtel podekovat za prispevky, protoze se snad konecne diskuse rozbehla.
Pro me naprosto klicove, abyste engy zkouseli a prinaseli svoje poznatky. Neni v mych silach byt si betatesterem, i kdyz se snazim otestovat vse co nejlepe.
ted par odpovedi:
1) K 475.1
U nizsich cisel jsem nastavil kluzna u vyssich valiva loziska dle skutecnosti, MSTS umi dobre simulovat
2) K 475.0
Brzdic Skoda N/O jsem umistil na tuto masinu, protoze to uvadi Atlas lokomotiv. vzdy se snazim podlozit eng literaturou
(btw i Priruckou pro strojvedouci parnich loko, ktera je nabita uzitecnymi cisly a fakty, sehnal jsem zcela nahodou v antikvariatu za cca. 2000 Kc, vyborna kniha, je z roku 1956)
3) Brzdic Skoda N/O
Dle literatury (Brzdy kolejovych vozidel, cca. 1975, VTS) neumi postupne odbrzdit, tak jsem ji i nastavil
4) K 475.0 - vykon
- osadil jsem ji jednim topicem, to znamena, ze masina ma opravdu maximalni vykon cca. 1500kw, ale dlouhodobe 1 topic utopi max. cca, 800kW
- toto cislo je ovlivneno take kvalitou uhlim jinymi slovy, kolik uhli potrebujete pro dany vykon
- to znamena pokud bud pridate dalsiho topice, masina muze udrzet i dlouhodobeji vyssi vykon
- nebo date lepsi uhli napr. Ostravu a topic nahazi o kotle pri stejnem mnozstvi vyssi vykon, cisla mam z Prirucky a zda se mi, to docela sedi
- ted je tam nastaveno Kladno
- v praxi si take topic masinu nalozil pred kopcem
4) jak pocitam eng
- sezenu z literatury cisla
- vypoctu taznou silu, adhesi a dle udaneho vykonu a charkteristik masiny a vagonu si namodeluji charkteristiku (jizdni odpory, gravitacni odpory)
- spocitam moznosti rostu, vyberu uhli,
- udelam eng - nastavim si ale 2-3 topice
- testuji vykon a adhesi
- vykon na specielni trati s definovanym sklonem, abych mohl prepocitavat hodnoty proti excelu
- adhesi proti prokluzu s vlakem, ktery nejde rozjet (napr. 200 vagonu)
- upravuji a upravuji a testuji a testuji, az to jezdi podle cisel, tedy dosahuje masina zadane rychlosti na danem sklonu s danou zatezi (Vykon je soucin rychlosti a sily)
- tyto informace o mereni vykonu, nastavenem uhli a topici najdete v uvodu meho engu
5) Proc ma 475.1 maly vykon
- v dobe, kdy jsem ji pripravoval mi jeste nebyla znama zavislost vykonu a rychlosti u parni loko v MSTS i v realu
- MSTS tuto zavislost pomerne dramaticky simuluje
- nasel jsem charakteristiku 375.0 (vykon na rychlosti), kde tato loko ma pri 50 kmh 90% vykon
- zacal jsem tento bod pouzivat - pri 50% max rychlosti nastvuji 90% vykon
- 475.1 dosahuje maximalniho vykonu (100%) pri rychlosti 100kmh, bohuzel u MSTS je pokles vykonu s nizsi rychlosti rychlejsi nez v realu, takze do kopce pri nizke rychlosti je vykon nizsi
- Bohuzel to znamena pro me eng cely premerit a zatim me Pikku zasobuje novymi perfektnimi stroji, takze jsem se k tomu nedostal
6) Cukani
- Nevim, snad nesoulad cvf a engu, ale nemel jsem cas to zatim promerit
Takze jeste jednou, posilejte mi konkretni pripominky, napr. na svahu x promile (podivejte se na presnou hodnotu pres TrackViewer) se soupravou o hmotnosti x tun mi masina zhasinala, nebo jela jenom rychlosti x kmh misto ocekavanych y kmh.
Diky za ne.
Na Slechticnu se podivam, ale mam toho ted kvanta v praci i ve skole, takze nemuzu dat termin (a v zasobarne dalsi stroje).
Samozrejme matematicky model je vzdy k dispozici (ani nevim, zda je v downloadech), kazdopadne zajemcum rad zaslu a muzeme podiskutovat a vylepsit
Zdravim!
ZSR
)
Později tam už jezdili Brejlovci a měl jsem čest se svézt na stanovišti a skutečně. Fíra v tomto úseku měl zařazený nejvyšší výkonový stupeň a víc jak 40 se nerozjel. Šlechtična má myslím menší výkon. Jenomže má úplně jinou charakteristiku. Elektrické motory mají největší tah při nižších rychlostech, ale parní lokomotivy jsou na rozjezdu slabé. Až se rozjedou na určitou rychlost, pak už táhnou na plný výkon. Tak nějak nás to učili na průmce.
