Otázka pro fíru

Ta ťa veľakrát nezachráni. Na Bdmtee sú parádne proti šmyky. Mal som možnosť vyskúšať. Človek má dojem, že je na korčuliach. A to mi vypadla EDB v 100km/h na veksliach.
 
Parádné protismysky? No to teda nevim, jinak protismyk 12x tuším zaúčinkuje a pak dokud se znovu nenaplní pomocný vzduchojem tak neučinkuje teda aspoň na Bdmtee, jinak protismyk na dešti je úplně úžasný. Jinak, já teda když jel s Os tak pěkně po zoubkách sem brzdil, aby to začalo brzdit pomalu plynule. Jinak dobrždění sem provedl stylem že při 15-20 km za to pořádně vzít, počkat tak 1-2s a povolit a krásně to vyšlo, ale jel sem s řadou 242.

A jak používáte OL 2 ? Mašinu sem si povolil vždy na půl baru aby při zabrždění necukla a nebouchla do vagonu. (Z hlediska pohodlnosti) ;-)
 
Jenomže koleje nejsou závodní dráha. Asi jste nezažili, kdy je tam i rychlobrzda a vlak jede, jede, míjí peron, cestující, kteří uchopili svá zavazadla je zase položili, domnívajíc se, že jede rychlík, který zde nezastavuje.... :D
Hold žádný fíra by neměl být pošuk, ale jezdit podle nejlepšího vědomí a svědomí. A časem každý přijde na to, že nemá smysl se nijak extrémě honit. Mezi fíry platilo heslo "všichni co moc pospíchali, už jsou na Onom světě"
 
Tomes napsal:
dem napsal:
A keď ti odpadne EDB stále je to v pohode?
Rozbalte kliknutím...
I s vypnutou EDB, nesmíš se bát :rolleyes:
Rozbalte kliknutím...

Nejde o to ci sa bojím :) Keď som jazdil na koridore s 10 vozovými rýchlikmi 363+ Bmee+bmeer a podobné sračky tak poctivo v Leopoldove na začiatku perónu 80Km/h. Ale to musíš vedieť , že to čo máš za sebou ťa nenechá v štichu. ALe pokiaľ by som mal len nejakých 5 Bdmtee tak nehrozí. Tie vozne ma už sklamali raz. Odvtedy im neverím.
 
Zbyněk Šemora napsal:
Jenomže koleje nejsou závodní dráha. Asi jste nezažili, kdy je tam i rychlobrzda a vlak jede, jede, míjí peron, cestující, kteří uchopili svá zavazadla je zase položili, domnívajíc se, že jede rychlík, který zde nezastavuje.... :D
Rozbalte kliknutím...

Práve toto som na vlastnej koži zažil počas brzdového zácviku. EDB ma nechala v štichu a ešte aj proti šmyky sa mi poďakovali. Presne ako píšeš. Je tam všetko a vlak jedééééé a ty len čakáš kde to zastaví, lebo už sa nič iné spraviť nedá. Potom už je človek trochu opatrnejší. :)
 
Luky napsal:
Mám takový dotaz týkající se lokomotiv řady 350. V předpise D2/1 se píše, že lokomotiva na stoupání 21 promile (střídavé nápětí) utáhne zátěž 475 tun. Jenomže, jsem potkal Huga na EC Hungaria, který jel mimořádně odklonem přes HB, směr Praha, měl 12 maďarských klimatizovaných vozů, které když jsou plné, tak mohou dosáhnout váhy až 700 tun. Otázka tedy je, jaktože 350 může z Brna přes HB tahat takovou zátěž, když v předpise se uvádí tonáž o mnoho menší.

Věřím, že mi někdo odpoví.
Rozbalte kliknutím...
Díval jsem se do D2/1 a tam stoupání 21‰ v tabulce u řady 350 není uvedeno.Je tam třída sklonu XI což je 20‰ dále XII což je 22‰.Na sklonu XII uveze 350 při typu jízdního odporu R 550t při rychlosti 53km/h.EC Hungaria má standardně 9 vagonů,což 350 v pohodě uveze,když vyjdeme z váhy prázdného vozu Bmz61 okolo 50t.Plně obsazený může vážit 56t.Takže 12 vozů nemůže vážit až 700t,,spíše o 50t méně a to by mohla 350 na sklonu XI při krátkodobém přetížení utáhnout.Hungarií občas jezdím od hranic s Německem na Moravu,ale nikdy nebyla narvaná na 100% a 12 vozů mívá jen v létě a to ne vždy.
 
dem napsal:
No neviem neviem. Kotúče strašne rýchlo povoľujú. A keď sú len tri tak by som takýto štýl brzdenia určite nevolil.
Rozbalte kliknutím...

Aby bolo jasné že Dem nekecá:D

158. Vo vlakoch, kde viac ako polovicu zapnutých bŕzd tvoria kotúčové
brzdy sa pri brzdení zavádza prvý brzdiaci stupeň znížením tlaku v hlavnom
potrubí najmenej o 0,8 baru bez ohľadu na východiskovú rýchlosť, z
ktorej sa brzdí. Rušňovodič musí mať neustále na pamäti, že:
· dĺžka brzdnej dráhy závisí predovšetkým na veľkosti zavedenej hodnoty
prvého brzdiaceho stupňa;
· pri odbrzdení (čo i len čiastočnom) klesá brzdiaci účinok týchto bŕzd
takmer okamžite (niekoľkokrát rýchlejšie než u bŕzd s liatinovými klátikmi);
· pri brzdení z nízkej rýchlosti a rovnakom stupni zabrzdenia (pri rovnakom
znížení tlaku v hlavnom potrubí) je brzdná dráha ových bŕzd
ne dlhšia než u bŕzd s liatinovými klátikmi;
· pri brzdení do zastavenia sa priebežná brzda nesmie odbrzdiť úplne
pokiaľ vlak nezastaví.
A ešte sa chcem opýtať že či kotúčové brzdy nie sú stupňovito odbrzďovatelné.
 
Naposled editoval moderátor:
Zdravím, mám jistý matematický problém, snad ho řadím do správné kategorie. Dostanu li se k údaji, žes stoupání trati je na 1000 metrech jedno promile, na kterou ze stran pomyslného trojúhelníku odkazuji? Tj. na přeponu (reálnou vzdálenost ujetou vlakem) nebo na odvěsnu (tj. vzdušnou vzdálenost, kterou vlak ujede)?
 
Arian napsal:
Zdravím, mám jistý matematický problém, snad ho řadím do správné kategorie. Dostanu li se k údaji, žes stoupání trati je na 1000 metrech jedno promile, na kterou ze stran pomyslného trojúhelníku odkazuji? Tj. na přeponu (reálnou vzdálenost ujetou vlakem) nebo na odvěsnu (tj. vzdušnou vzdálenost, kterou vlak ujede)?
Rozbalte kliknutím...

Stoupání v promile je poměr odvěsen (1000 promile je 45 stupňů).
 
V tomto případě se podle mne jedná o délku kojejového úseku s tímto stoupáním, tedy o přeponu trojúhelníka. Vzdušné vzdálenosti (odvěsny) lze z těchto údajů, (délky přepony a úhlu ktetý svírá s jednou odvěsnou pravoúhlého trojúhelníka) dopočítat.
 
To je právě ten problém, z matematického hlediska má bezesporu pravdu Mikulda, ovšem v praxi si to moc neumím představit, fírovi by asi moc nepomohlo, kdyby si musel v lokomotivě dopočítávat nějaký trojúhelník. Proto když se objeví na trati cedule "na příštích 1000 metrech stoupání 12 promile" pak bych spíše soudil, že po ujetí 1km vlaku je vlak o 12 metrů výše, tedy tak, jak to myslí Miran...nějaký třetí názor?
 
Na příštích 1000 metrech stoupání 12 promile je srdečně jedno, jestli těch 1000m je rovně nebo šikmo, rozdíl je v řádu centimetrů.
Rozlišovat to má smysl akorát u lanovek (a tam se uvádí šikmá a rovná délka).
Arian napsal:
když se objeví na trati cedule "na příštích 1000 metrech stoupání 12 promile" pak bych spíše soudil, že po ujetí 1km vlaku je vlak o 12 metrů výše, tedy tak, jak to myslí Miran...nějaký třetí názor?
Rozbalte kliknutím...

Vlak je o 12 metrů výše, o 1000 m vodorovně dále a ujel 1000,071 m.
 
Naposled editoval moderátor:
Ahoj, pokud již tady podobný topic je, prosím o nasměrování.

Mohl by mi někdo znalý poskytnout pár informací ohledně lokomotivy řady 380? Pár základních údajů jsem našel na wikipedii, ale navíc by mě zajímalo:

1. Kdy budou nasazeny do osobní dopravy?
2. Kolik kusů bude vyrobeno popř. jaká je strategie ČD ohledně nákupu těchto lokomotiv
3. Počítá se s nasazením postupně i na jiné vlaky než EC/IC?
4. Uvažuje o jejím nákupu i jiná železniční společnost? (mimo ČR)

To je asi zatím vše, ale určitě mě ještě něco napadne:)
 
To Arian:
Pokud se týká odpovědí na tvé otázky, věc se má celkem jednoduše:
Otázky č. 1, 2 a 3 doporučuji položit ředitelství ČD. Otázku č. 4 a částečně i č. 2 výrobci. A budeš mít odpovědi fundované a takříkajíc z první ruky. ;););)
 
Pro psaní příspěvků je nutné se přihlásit či zaregistrovat.
Back
Nahoře