Martens napsal:
Tak to je právě ono, co se vštěpuje dnešním mladým, kteří tuto dobu nezažili. Podle vyzdobených oken na prvního máje jsi naopak poznal, kdo tento režim žere a chce se zavděčit.
Jako dítě si pamatuji, že dávat do oken vlaječky na prvního máje byla stejná samozřejmost, jako si vylepujete nyní dobrovolně církevní obrázky v období vánoc. Když jsme se pak dívali v Televizních novinách jak se slavil první máj v jiných městech, tak jsem se ptal rodičů, proč v Plzni mají za okny Americké vlajky a tak nějak se vědělo, že Tam to osvobodili Američané. Tenkrát před osmašedesátým si nepamatuji, že by byly prázdné regály nebo nedostatek zboží. Brno, obchod s mašinkami, to byl ráj, jen mít tolik peněz si vše koupit. Ale u nás v hračkářství jsme si s bráchou kupovali postupně obrovskou sbírku světoznámých anglických autíček. Jedno stálo tři koruny. Měli jsme jich dohromady téměř stovku.
Pak nás přepadla vojska Varšavské smlouvy a ráj skončil. Pak byly několik let opravdu prázdné regály a v televizi místo perfektních filmů zrnění, kromě několika sovětských filmů. Tenkrát se říkalo, že vše co se vyrobí musí do Ruska.
Od té doby jsme už kašlali na prvomájové výzdoby a maximálně dali do okna českou vlajku. Náš byt měl jen smůlu, že měl pod okny držáky na velké prapory pod oknem, tak jsme hold tyto vyvěsit pro klid duše museli, ale pak do oken už nic jiného nedávali. A nikdo neremcal.
Situace v obchodech se postupně stabilizovala. V Praze si nepamatuji, že by byly někde prázdné regály (jako vídávám v našem suprmarketu v současnosti), naopak byl mnohem lepší systém možností stravování. V každém větším městě byl mléčňák, kde si člověk mohl koupit čerstvé kakao nebo mléko a buď pečivo nebo všelijaké obložené chleby. (v Praze to bylo na každém rohu) Praktické a nemělo to chybu.
Hold tehdy nějaké spotřební zboží bylo méně sehnatelné, ale každý měl nějaké známé a nakonec sehnal vše co potřeboval. Nadávali jsme sice na kvalitu některého spotřebního zboží, ale co je nekvalita jsme doopravdy poznali až po revoluci, kdy se k nám ze západu přesunul brak s Asie.
Také jsem zvonil klíčemi na Václaváku, jenomže tenkrát jsme věřili tomu, že nezaměstnaní v kapitalismu jsou jen lenoši, kterým se nechce pracovat a pracovitý člověk se o práci bát nemusí.
Jak naivní.
A věřím tomu, že kdyby si většina mladých měla vybrat, jestli se do smrti zadlužit hypotékou, aby měli kde bydlet nebo získat podnikový byt, platit nepatrné inkaso proti tomu co se platí nyní, venku mnohem méně kriminality, (kromě rozkrádání majetku v socialistickém vlastnictví pro potřeby výstavby vlastních nemovitostí
), asi by měli velké dilema. Na ulicích téměř žádné kamiony a silnice se daly v obcích celkem bez problémů přecházet (byli jsme chráněni železnou oponou
) Na kolech se dalo celkem bezpečně jezdit i po silnicích. Sice když už jelo kolem auto, tak to stálo za to jak se pěkně dýchalo
......
Tak nějak jsem také v rozpacích, který kompromis by byl lepší. Asi stavět mé tratě a posílat to do Ameriky či NSR, to by se rovnalo vlastizradě a několikaletá dovolená v uranových dolech by to jistila
Ale tenkrát měl člověk soudnost, aby neprovokoval orgán a nedělal si zbytečně zle. Pak se žilo celkem v klídku a pohodě. Občas si člověk z plných pic ulevil sloganem "Bolševici zkur****" , soudruh to sice určitě slyšel, ale nepamatuji si, že by někdo měl kvůli tomu nějaký problém.
To o čem se teď točí filmy, o tom se člověk dozvídá až po revoluci. Možná měl člověk štěstí nebo to bylo tím, že se dokázal udržet v určitých mantinelech.
Ale stejně si myslím, že v současnosti je celý svět v pr. Některé státy EU před bankrotem, Amerika před bankrotem. A je možné že v těch 80. letech se žilo dobře i na tom zlém Západě. Zkrátka žádný Kalousek tento stav nezachrání a jeho reformy jsou jen k tomu, aby se těch horních 10 tisíc mělo dobře co nejdéle.
Bohužel mám nepříjemný pocit že jsi přesně popsal to co nás čeká. Že já p**a tenkrát cinkal klíčema. Dneska bych si za to pracky urazil.
) Nevidel som tam vagabundov, nevidel som žobrajúcich cigánov, nevidel som bezdomovcov, nevidel som náckov - akurát jednu demonštráciu študentov, ktorých ostatní obyvatelia pozorovali z chodníka a robili si z nich prdel.