Trať Bratislava - Brno - Č.Třebová - Kolín - Praha archiv #12

  • Tvůrce vlákna Tvůrce vlákna Miran
  • Datum začátku Datum začátku
Stav
nelze přidat další příspěvky.
Ještě prezentace úseku Břeclav - Znojmo. Původně jsem to natočil až do Retz, ale tam to o víkendu ještě bylo víc bílé než zelené, proto jsem tento úsek včera natočil samostatně. Ještě bych to i zde mohl dotexturovat velkými širými rodnými lány jako na Šatovské trati. Ale když podložím koleje Transfers vrstvou trávy, tak zase v editoru TSRE nastanou všude závaly. Co na to vývojáři editoru? Nedá se tento efekt vystouplého terénu odstranit? Kdyby šel v editoru TSRE i opravovat terén, tedy kromě F konstantní zarovnání pod kolejemi a objekty, tak by to vedlo k mylným opravám. Protože ve hře Openrails je to už správně jako v editoru MSTS.
 
Tady je malý pozdrav z Uhřic u Kyjova. Tam je rarita, trojitá výhybka, ale tak nějak jsem to vyřešil. :) Jen by to chtělo nějaký model toho čerpání nafty. Netuším, co tam dát. Na rakouské straně kolem Retz jsem se pokusil udělat jejich stylová políčka na rozdíl našich "velké širé rodné lány" :)
0702Uhrice1.JPG
0702Uhrice2.JPG
0702Retz1.JPG
 
Tady je malý pozdrav z Uhřic u Kyjova. Tam je rarita, trojitá výhybka, ale tak nějak jsem to vyřešil. :) Jen by to chtělo nějaký model toho čerpání nafty. Netuším, co tam dát. Na rakouské straně kolem Retz jsem se pokusil udělat jejich stylová políčka na rozdíl našich "velké širé rodné lány" :)
Nevím jak by mělo čerpání nafty vypadat, ale nějaké jsem dělal pro PerinakXe do ŠRT trati a nějaké jsem dělal do Railworks do úzkokolejky. Tak si řekni, třeba se ti bude hodit.
 
@Pikku To je podle každého depa. Třeba v Rakovníku by to souhlasilo, jen ta plechová bouda je cca 5x větší. Často je tam plechová bouda ještě nad koleje a tvoří takovou střechu a v kolejích je vana na záchyt ropných produktů a vedle je cisterna s palivem.
Příklad z Rakovníka odkaz
 
@Pikku To je podle každého depa. Třeba v Rakovníku by to souhlasilo, jen ta plechová bouda je cca 5x větší. Často je tam plechová bouda ještě nad koleje a tvoří takovou střechu a v kolejích je vana na záchyt ropných produktů a vedle je cisterna s palivem.
Příklad z Rakovníka odkaz
To, o čem mluvíš, jsem dělal pro Perinakxe, jen nemohu najít zdroják.
 
Byl tady požadavek, že vlaky stojí moc dlouho na zastávkách. Tohle jsem nijak nikdy neřešil, protože se vše nastavovalo v aktivitách. Ale v OR skutečně pobyty jsou hodně dlouhé. Tedy když jsem to nechal defaultně.
Tak jsem zanalyzoval označení kolejí a je tam všude defaultně zadán čas 3 minuty. a 20 cestujících. Tento počet je problém jenom u krátkých vlaků. Tak jsem zkusil přepisovacím řetězcem v souboru tdb přepsat parametr 180 na 30 sekund. Takto se to všude přelouskalo do minuty. Ručně bych to přepisoval až do konce pandemie :) A pokud to někde bude málo, tak se pobyt může podobným způsobem v aktivitě prodloužit.

Jinak už celkem finišuji a počítám že začátkem března vydám finální BP94. Tedy kdo si objednává trať na fleškách, tak skoro finál už má. Každé pondělí přibaluji novou verzi. :) Už zbývá jen doladit trať do Ždánic a pak ty Pohořelice. Ty jsou ještě úplně holé. Ještě to chce něco zastavět v Rakousku. Ale zase z té jejich architektury toho moc v nabídce nemáme.
 
Nad tím jsem taky chvíli dumal. Nádrže jsou zpravidla pod rámem, plnící hrdla tamtéž. Tak proč se tady proboha leze na lávku.
Potom jsem se na chvíli uklidnil: "Aby mohli tu čerpačku doplňovat, tupče!". To mě vydrželo jen okamžik: "Vole, cisterny se plní horem a vypouštějí gravitačně". No a když jsem si na to vzal brejle na čtení, rozeznal jsem na ceduli napsané Stáčiště ropy. Ale jako kvíz dobrý.
 
Kdyby to v trati umělo nakládat cisterny s dynamickým nákladem... To by bylo.
Dane a proč by nemohlo, to je jako kdybys plnil uhlaky akorát tady to budou třeba PH ( třeba sklady Čepro ) cisterne se dá dodefinovat dynamický obsah a pak si můžeš jezdit o 106
 
Toto zařízení se používá ve výdejních skladech a je součástí každé rafinérie k plnění jak autocisteren, tak i žel. cisteren. Na snímku můžete
vidět rameno pro vrchní plnění s vysouvací jehlou pro uzemnění cisterny a rekuperaci, kterou se odvádějí výpary při plnění cisterny. S rozvojem
techniky se vrchní plnění nahrazuje spodním plněním, které je jednak rychlejší ( cca 2400l./min ), vrchní je ( cca 1500l./min ). A co je nejdůležitější?
Rekuperace je u spodního plnění takřka 100%. U vrchního plnění docházelo k velkému úniku výparů do ovzduší. Proto je dnes vidět zřídka. Hlavně na soukromých přečerpávacích stanicích, jako je zde na fotografii.
 
Tak v tých Uhřicích sa plnila ropa do cisterien a nie nafta do lokomotív. Ale zariadenie je to pekné :)
Nad tím jsem taky chvíli dumal. Nádrže jsou zpravidla pod rámem, plnící hrdla tamtéž. Tak proč se tady proboha leze na lávku.
Potom jsem se na chvíli uklidnil: "Aby mohli tu čerpačku doplňovat, tupče!". To mě vydrželo jen okamžik: "Vole, cisterny se plní horem a vypouštějí gravitačně". No a když jsem si na to vzal brejle na čtení, rozeznal jsem na ceduli napsané Stáčiště ropy. Ale jako kvíz dobrý.
Mě to taky vrtalo hlavou, co to tam vlastně je. Ale nakonec jsme to s @Vrbam dali dohromady, ten nápis byl vodítko. Takže jsem rád, že se nám naše teorie potvrdily. Pro mě osobně je to exotický kraj, jak nevidím Krušné hory jsem v cizině. :D
 
Tak to jsem netušil, že nikdo nevěděl, že v Uhřicích není zbrojení, ale stáčírna nafty. Vždyť jen kvůli té naftě byla tato trať ještě donedávna v provozu.
 
Dane a proč by nemohlo, to je jako kdybys plnil uhlaky akorát tady to budou třeba PH ( třeba sklady Čepro ) cisterne se dá dodefinovat dynamický obsah a pak si můžeš jezdit o 106
Ahoj. Např. kotle, které jsem nedávno poslal do světa (a Dan zřejmě mluví o nich) jsou s dynamickým nákladem nastaveny všechny.
Ale to samo o době nestačí. K funkčnosti je potřeba ještě nakládací (nebo vykládací) bod v trati. Je to obdoba tankovacího, zauhlovacího místa v depu. popř. vodního jeřábu.
 
Stav
nelze přidat další příspěvky.
Back
Nahoře