F
FrantaVopička
Host
Matesi, to je úctyhodný výkon, ještě v tom vedru. Můj limit je 120km za odpoledne, ale v sobotu jsem najel jen 47km, převážně po lesích a i tak jsem toho měl jak se říká plné kecky.
Cyklosleziny autorů a příznivců MSTS
- Tvůrce vlákna Zbyněk Šemora
- Datum začátku
David Hájek
Pomocník strojvedoucího
Michal napsal:
Zdravím,
zhruba před 12-ti kilogramy /léta páně 1997/ jsem se na kole jednoho nedělního dne nějak "zapomněl" a po trase Bohumín - Frýdlant nad Ostravicí - Veřovice - Nový Jičín - Frýdek-Místek - Hnojník - Český Těšín - Karviná a Bohumín našlapal něco kolem 155 km. Zážitky byly docela zajímavé :
- oproti dnešku nesrovnatelně slabý silniční provoz.
- při průjezdu Kunčicemi pod Ondřejníkem jsem na silnici nalezl tisícikorunu,která byla druhý den z větší části utracena za model stroje E 499.0 v prodejně na bohumínském nádraží.Bobina tehdy stála 650,- Kč.
- v pondělí mne také čekala pravidelná kontrola u diabetologa a ten byl velmi potěšen tím,jak výborné byly mé nedělní glykemie /hladiny krevního cukru/.Jak totiž známo,pohyb hladinu krevního cukru snižuje a alespoň já takto ušetřím nějaký ten litřík paliva - inzulínu ročně.
- no a nakonec,nemohl jsem si tři dny pořádně sednout.
Mohu-li doporučit nějakou pohodovou trasu,pak to bude určitě výlet ze Suchdola nad Odrou do Bohumína přes Odry,Vítkov,Melč,Hradec nad Moravicí,Opavu,Štítinu a Hlučín.Pravda,dělá to přesně 107.5 km,ale krom okolí Melče se většinou jede podél železničních tratí.
David
Naposled editoval moderátor:
Gajdma
Provozní technik
Z Opavy do Hradce nad Moravicí je šílený provoz, na jaře jsem jel a měl jsem v plánu jet jen kousek z Opavy do Hradce vlakem a zpět na kole a připadalo mi, že furt jen uhýbám autům. Do Branky jsem jel po chodníku, nechodilo moc chodců, tak to byla pohodička, protože uhýbat autům by mě moc nebavilo, to bych měl lepší pěšky, pak jsem jel z Branky po silnici směrem na odbočku Moravice, a to byl děs, dokonce mě seřval jeden řidič autobusu. Nakonec jsem měl v Opavě co dělat, abych stihl vlak Sp 1617 ve 13:09 a přitom jsem do Hradce jel v 10:41David Hájek napsal:Mohu-li doporučit nějakou pohodovou trasu,pak to bude určitě výlet ze Suchdola nad Odrou do Bohumína přes Odry,Vítkov,Melč,Hradec nad Moravicí,Opavu,Štítinu a Hlučín.Pravda,dělá to přesně 107.5 km,ale krom okolí Melče se většinou jede podél železničních tratí.
Hold, nejsem nějak zkušený cyklista.Zajímavý typ na cyklovýlet sem ale dám: dojet do Čadce vlakem, odtud směr Turzovka - Makov - Bílá - Ostravice, a tam zas na vlak. Trasa je dlouhá 61,5 km. Ale z Hlavaté směrem na Bílou a Staré Hamry a pak dolů podél Šance na Ostravici je to dost o hubu, osobně jsem skončil po 27 km v Makově. Taky děsný silniční provoz. Mnohem raději jezdím po cyklostezkách.
Naposled editoval moderátor:
F
FrantaVopička
Host
Je taky otázka, kdy jsi tam jel. Nejlepší jsou sobotní odpoledne. To je provoz na silnicích minimální. I tak se ale vyhýbám silnicícm první třídy, silnicím pro motorová vozidla a dálnicím.
lukas matura
Průvodčí
Michal napsal:... dálnicím.
Strejda se jim vyhýbá od doby,kdy to měl za 300,-
Zbyněk Šemora
Strojvedoucí
Pro cyklisty asi bylo nejlépe za bolševika. Sice nebyly značené cyklostezky, ale kdo měl seznání tak si je našel (byly to ty samé cesty, jen nebyly značené) A možná i v lepším stavu, protože JZD všude asfaltovali o 106. Ale dalo se jezdit i po silnicích, protože nejezdily kamiony, jen sem tam větší nákladní auto. I řidiči obecně byli klidnější a ukázněnější. Asi tehdejší příslušníci VB měli větší respekt.
Proto jsem neměl problém asi 10 let jezdit po Praze na kole místo MHD. Mělo to výhodu, že jsem nemusel pouštět sednout žádnou stařenku a bylo to vždy rychlejší než tramvaj. Bavilo mě závodit s tramvají číslo 11 od Václavského náměstí až za náměstí Bří Synků, kde se pak naše cesty rozdělily a já dál jel na ONJ tajnými zkratkami.
Tramvaj mě sice vždy předjela, ale na zastávce jsem ji zase dojel. Ale při rozjezdech na křižovatkách jsem byl do rychlosti 30km/h vždy rychlejší než auta i tramvaje. Na svém upraveném skládacím kole Eska Turbo jsem mnohdy vystřelil jen po zadním kole a byl to takový správný adrenalín.
Zpět jsem jezdil z Otakarovy po pěšince na nuselský most a z kopce po magistrále až do depa. Autům jsem pohodlně stíhal, jen bylo potřeba se zařadit do správného pruhu. Neměl jsem žádný problém.
Měl jsem jednou menší kolizi na křižovatce, kde se odbočuje k hotelu Panorama na Pankráci. Nějaký blbec s Ladou a ruskou poznávací značkou mě předjel z leva a odbočil do prava. Trochu se o mě otřel, ale vyhrál jsem. Zavadil zadním kolem o osičku mého předního kola. Trochu mi ji ohnul, ale on se chytil ventilkem, který se mu vytrhl a ozvala se mohutná exploze jeho zadního kola. Pak s prázdným kolem uháněl o 106 do parkoviště hotelu. Jen se za ním prášilo. Já si v nejbližším obchodě koupil za dvě koruny padesát novou osičku, vyměnil a pokračoval v jízdě. (vercajk si odjakživa vozím s sebou)
Ale od té doby jsem na křižovatkách stával uprostřed svého pruhu a nikoho vedle sebe nepustil. Od té doby byl klid.
Na tom kole jsem najezdil ročně 5700km. Kde jsou ty časy.
Proto jsem neměl problém asi 10 let jezdit po Praze na kole místo MHD. Mělo to výhodu, že jsem nemusel pouštět sednout žádnou stařenku a bylo to vždy rychlejší než tramvaj. Bavilo mě závodit s tramvají číslo 11 od Václavského náměstí až za náměstí Bří Synků, kde se pak naše cesty rozdělily a já dál jel na ONJ tajnými zkratkami.
Tramvaj mě sice vždy předjela, ale na zastávce jsem ji zase dojel. Ale při rozjezdech na křižovatkách jsem byl do rychlosti 30km/h vždy rychlejší než auta i tramvaje. Na svém upraveném skládacím kole Eska Turbo jsem mnohdy vystřelil jen po zadním kole a byl to takový správný adrenalín.
Zpět jsem jezdil z Otakarovy po pěšince na nuselský most a z kopce po magistrále až do depa. Autům jsem pohodlně stíhal, jen bylo potřeba se zařadit do správného pruhu. Neměl jsem žádný problém.
Měl jsem jednou menší kolizi na křižovatce, kde se odbočuje k hotelu Panorama na Pankráci. Nějaký blbec s Ladou a ruskou poznávací značkou mě předjel z leva a odbočil do prava. Trochu se o mě otřel, ale vyhrál jsem. Zavadil zadním kolem o osičku mého předního kola. Trochu mi ji ohnul, ale on se chytil ventilkem, který se mu vytrhl a ozvala se mohutná exploze jeho zadního kola. Pak s prázdným kolem uháněl o 106 do parkoviště hotelu. Jen se za ním prášilo. Já si v nejbližším obchodě koupil za dvě koruny padesát novou osičku, vyměnil a pokračoval v jízdě. (vercajk si odjakživa vozím s sebou)
Ale od té doby jsem na křižovatkách stával uprostřed svého pruhu a nikoho vedle sebe nepustil. Od té doby byl klid.
Na tom kole jsem najezdil ročně 5700km. Kde jsou ty časy.
nebulus
Pomocník strojvedoucího
Zbyňku, to sa nedivím, že si vozil komplet vercajk, pri takom nájazde kilometrov a kvalite vtedajších bicyklov. Nezabudnem ako som si v 1993 zakúpil ojazdený taliansky závodný stroj ( za 10 000 korún ). V princípe to malo také isté komponenty ako favorit. O nejakom začínajúcom opotrebení sa dalo začať hovoriť po najazdení 10 000km ( koľko mal predtým netuším ). Aj to boli iba také náznaky, žiadne praskanie venčekov a povolovanie ložísk sa nikdy nekonalo. Brzdy mali obyčajnú konštrukciu a brzdili lepšie ako slávne centrálne favoriťácke brzdy. Mne sa najlepšie jazdilo tak v prvej polovici 90 tych rokov, padla železná opona, popri Morave bolo zrazu sprístupnených plno kvalitných ciest bez áut, poľné a lesné asfaltky boli ešte v dobrom stave. Áut bolo ešte znesiteľné množstvo. Potom to už ale išlo dole vodou a to doslova. Niektoré cesty boli doslova spláchnuté a dodnes nie sú poriadne obnovené a počet áut snáď netreba komentovať.
Zbyněk Šemora
Strojvedoucí
No. Pokud jsou kvalitní ložiska, tak tohle vše vydržet mohlo. Ale ne řetěz s pastorky nebo brzdové gumičky nebo pláště. Ale také záleží jak které. A neplatí přímá úměra, že čím dražší, tím déle vydrží. Dnes drží kónusy bez vůlí i na nižší střední kategorii. Takový Favorit, to bylo blato. Kónusy se musely vyměňovat každý rok. Ale jednou jsem opravoval nějaký bývalý závodní favorit z 60. tých let a to byl matroš. Kónusy jako nové.nebulus napsal:
Takové závodní stroje jsou na jednu sezonu, pak se unaví rám. Pro normálního smrtelníka je to stále dobré, ale pro závodníka to už při záběru plave a všelijak se to kroutí. Sám jsem to zažil na svém původním Favoritovi (tenkrát jsem nesehnal kolo, tak mi rám známí za 600, co jsem zaplatil ukradli ve fabrice v Rokycanech) Po X letech jsem cítil při záběru ze sedla, jak se to prohýbá. Po revoluci jsem viděl nový favoriťácký rám v nějaké prodejně v Praze. Jak jsem to vyměnil, to byla úplně jiná jízda. Rám tuhý a kolo už neplavalo.
To vše bylo v době, kdy se člověku ani nesnilo, že existují různé velikosti rámů. Člověk uviděl, že mají kolo a celý šťastný koupil a neřešil, že bylo pro obry nebo pro trpaslíky.
Co se týká věcí na vození s sebou je nutné alespoň tohle:
Náhradní duše, lepení, montpáky a pumpička. Pokud nemám rychloupínáky, tak i velký stranový klíč na demontáž kola.
Já ještě vozím nýtovač řetězu a centrklíč. To se někdy hodí. A samozřejmě sadu imbusů, stačí v podobě nožíku. Když se jede na víc dní, hodí se i nějaké náhradní špice. Pastorky z kola na koleně nesundáme, tak o to bych asi poprosil v servisu při cestě.
Hodí se i náhradní lanko, pokud nemám nějaká kvalitní.
Pokud mám vzduchové odpružení, je dobré si přibalit i vysokotlakou pumpičku. Už se mi stalo, že mi to jednou odfouklo a vidlice byla dole. Ale to je zase o pravidelné údržbě. Ve vzduchovém pístu musí být malá hladina tlumičového oleje. Ale i tak, když chci měkčí vidlici, odfouknu, pokud pak chci tvrdší pérování, tak je třeba připumpovat.
Jinak je dobré vozit hadřík na utření rukou.
nebulus
Pomocník strojvedoucího
Raz mi vydržala galuska 10 000km ( TUFO ), ale ináč som ich väčšinou po pár tisícoch pichol a neopravoval. Z toho dôvodu som prešiel na plášte.
Na tom cesťáku aj reťaz vydržala tých 10 000km, samozrejme potom som všetko ozubené menil. Na MTB sa do takého stavu dostane za menej ako polovičnú dávku km.
Ináč bol to zaujímavý stroj, mal iba 32 špicov a na jednej strane zadného kolesa boli vedené priamo bez toho aby sa prekrížili navzájom ( menšia dľžka, menšia hmotnosť )
Handrička je dobrá vec, ja mám starú ponožku a v nej zabalené kľúče, aby nehrkali a prípadne neničili náhradnú dušu. Ale minule som o ňu došiel, kamarátka prešla cez veľkú vodu a na moje prekvapenie si potom tú hroznú ponožku obula a viac som ju nevidel ( tú ponožku ). Zánovný mobil som mal tiež v ponožke ( novej ), nech sa celý v ľadvinke neobúcha. Vtedy som prišiel aj o túto ponožku....
Na tom cesťáku aj reťaz vydržala tých 10 000km, samozrejme potom som všetko ozubené menil. Na MTB sa do takého stavu dostane za menej ako polovičnú dávku km.
Ináč bol to zaujímavý stroj, mal iba 32 špicov a na jednej strane zadného kolesa boli vedené priamo bez toho aby sa prekrížili navzájom ( menšia dľžka, menšia hmotnosť
)Handrička je dobrá vec, ja mám starú ponožku a v nej zabalené kľúče, aby nehrkali a prípadne neničili náhradnú dušu. Ale minule som o ňu došiel, kamarátka prešla cez veľkú vodu a na moje prekvapenie si potom tú hroznú ponožku obula a viac som ju nevidel ( tú ponožku
). Zánovný mobil som mal tiež v ponožke ( novej ), nech sa celý v ľadvinke neobúcha. Vtedy som prišiel aj o túto ponožku....
Pawlik
Průvodčí
Když jste u těch defektů a nářadí. Byl to můj druhý výlet na zánovním kole zakoupeném u Zbyňka.
Vyrazili jsme na Kokořín s kamarády, přičemž jeden měl totálně sjetý pláť. Při prvním sjezdu to prorazil.
Díra se postupně zvětšovala a po 6ti zalepeních se už stávala neúnosně velkou.
Chci tím říct, že se vyplatí na kolo jezdit i s občankou.
[Nalinkovaný obrázek z externího úložiště již neexistuje]: http://img412.imageshack.us/img412/241/fanda.jpg
Vyrazili jsme na Kokořín s kamarády, přičemž jeden měl totálně sjetý pláť. Při prvním sjezdu to prorazil.
Díra se postupně zvětšovala a po 6ti zalepeních se už stávala neúnosně velkou.
Chci tím říct, že se vyplatí na kolo jezdit i s občankou.
[Nalinkovaný obrázek z externího úložiště již neexistuje]: http://img412.imageshack.us/img412/241/fanda.jpg
Mates
Pokladník
Tak se pochlubím nepodstatnou informací víkendu 21.8 jsem uskutečnil svůj plán a odšlapal jsem na kole z Ústí nad Labem do Kostěnic.Tachometr ukázal 196km a čas uběhnul:8:30.Přestávky jenom kraťoučký,ale v součtu daly půl hodiny,takže osm hodin čistého šlapání.V neděli jsme to odšlapal nazpět,jenom o půl hodiny mi to trvalo déle.Jsem spokojený,že jsem to dokázal,ale určitě to letos neplánuji zopakovat
víkendu 21.8 jsem uskutečnil svůj plán a odšlapal jsem na kole z Ústí nad Labem do Kostěnic.Tachometr ukázal 196km a čas uběhnul:8:30.Přestávky jenom kraťoučký,ale v součtu daly půl hodiny,takže osm hodin čistého šlapání.V neděli jsme to odšlapal nazpět,jenom o půl hodiny mi to trvalo déle.Jsem spokojený,že jsem to dokázal,ale určitě to letos neplánuji zopakovat
Zbyněk Šemora
Strojvedoucí
To já v dobách pár desítek let zpět, kdy jsem byl o hodně mladší jsem také snil o podobných šílenostech. Měl jsem jen kolo Favorit s mechanickým rychloměrem vyrobeným z měřáku do malého motocyklu Java50.
Nejprve jsem projel příbuzenstvo na Slovensku a tam byla nejdelší trasa asi 125km z Hustopečí do Trenčína. Dál do Žiliny to bylo nějakých necelých 90. Celý ten okruh dal na etapy asi 600km. Pak se brácha přiženil někam na Bruntálsko a jeho rodina měla chalupu někde u přehrady, kam mne pozvali. Na kole to bylo něco málo přes 200km. Namaloval jsem si jízdní řád a příbuzným napsal dopis, že na kole dorazím v 17.42. Měl jsem i pobyty na odpočinek a relax. Desetiminutovky a kolem poledne celou hodinu. A fungovalo to. Tenkrát jsem přijel myslím se zpožděním 10 minut.
Jinak se mi to líbilo a za rok jsem si to zopakoval. Nejprve jsem si pochvaloval, že jsem chytil lepší počasí, nebylo takové horko, jelo to rychleji a já krátil jízdní doby. Ale někde za Bělotínem mě začalo píchat v koleně. Nejprve nepatrně a přešlo to v bolest s každým šlápnutím. Doplazil jsem se do cíle silou vůle. Tam jsem pobyl tři dny a měl pocit, že jsem nohu rozhýbal. Vyrazil jsem zpět. Nejprve z kopce, to jsem zvládl, ale jak jsem začal šlapat tak se znovu noha ozvala a přemýšlel jsem, že to zabalím a půjdu někde na vlak. Ale když jsem na nějakém rovném úseku šlapal rovnoměrným tempem, tak se to srovnalo. Ale s každým kopcem to znovu začalo. Dojel jsem na jednu nohu (druhá na volnoběh) až za Kyjov a tam mne začalo bolet i druhé koleno. Těžká krize. Domů jsem dojel opravdu silou vůle a vím, že jsem téměř nemohl chodit, když jsem si po cestě potřeboval odskočit.
Zpoždění jsem měl asi hodinu.
Doma jsem si dal plnou vanu horké koupele a bolest mávnutím proutku přestala. Druhý den jsem zkusil jet na kole a bolest byla opravdu pryč. A nikdy se mi na kole nic podobného nestalo. Ale podobné dálkové výlety 200km za den jsem raději už nezkoušel. Těch 100 až 120 za den je tak akorát. Ale kde jsou ty časy.
Nejprve jsem projel příbuzenstvo na Slovensku a tam byla nejdelší trasa asi 125km z Hustopečí do Trenčína. Dál do Žiliny to bylo nějakých necelých 90. Celý ten okruh dal na etapy asi 600km. Pak se brácha přiženil někam na Bruntálsko a jeho rodina měla chalupu někde u přehrady, kam mne pozvali. Na kole to bylo něco málo přes 200km. Namaloval jsem si jízdní řád a příbuzným napsal dopis, že na kole dorazím v 17.42. Měl jsem i pobyty na odpočinek a relax. Desetiminutovky a kolem poledne celou hodinu. A fungovalo to. Tenkrát jsem přijel myslím se zpožděním 10 minut.
Jinak se mi to líbilo a za rok jsem si to zopakoval. Nejprve jsem si pochvaloval, že jsem chytil lepší počasí, nebylo takové horko, jelo to rychleji a já krátil jízdní doby. Ale někde za Bělotínem mě začalo píchat v koleně. Nejprve nepatrně a přešlo to v bolest s každým šlápnutím. Doplazil jsem se do cíle silou vůle. Tam jsem pobyl tři dny a měl pocit, že jsem nohu rozhýbal. Vyrazil jsem zpět. Nejprve z kopce, to jsem zvládl, ale jak jsem začal šlapat tak se znovu noha ozvala a přemýšlel jsem, že to zabalím a půjdu někde na vlak. Ale když jsem na nějakém rovném úseku šlapal rovnoměrným tempem, tak se to srovnalo. Ale s každým kopcem to znovu začalo. Dojel jsem na jednu nohu (druhá na volnoběh) až za Kyjov a tam mne začalo bolet i druhé koleno. Těžká krize. Domů jsem dojel opravdu silou vůle a vím, že jsem téměř nemohl chodit, když jsem si po cestě potřeboval odskočit.
Zpoždění jsem měl asi hodinu.
Doma jsem si dal plnou vanu horké koupele a bolest mávnutím proutku přestala. Druhý den jsem zkusil jet na kole a bolest byla opravdu pryč. A nikdy se mi na kole nic podobného nestalo. Ale podobné dálkové výlety 200km za den jsem raději už nezkoušel. Těch 100 až 120 za den je tak akorát. Ale kde jsou ty časy.
No to abych se taky pochválil,i když to nerad dělám.
Minulý pátek se udělalo docela pěkně,tak jsem si vzal dovču ,oprášil svoje závodní kolo(něco jako favorit) a zkusil jsem co vydržím.Měl jsem letos už 1500 km v nohách,ale jen max.40km za den.Takže forma byla.
Taky jsem jel navštívit rodiny,aspoň je nocleh zadarmo.
První den Bruntál -Hluk ,druhý den Hluk-Bratislava,tředí den Bratislava Komárom po hrázi Dunaje a ještě do Nových Zámků ,tam dva dni volno
(koupání v Podhájské) a další den Nové Zámky-Uh.Hradiště.
Z Hradiště jsem už jel vlakem,ne že byh už nemohl,ale jaksi se zhoršilo počasí ,no podzim je už tady.Průměr jsem dělal asi 25km/hod a únava
skoro žádná.Kdybych neměl za tři roky 60,tak bych ještě přemýšlel
o Tůr de Frans .
Cyklistice zdar.
Minulý pátek se udělalo docela pěkně,tak jsem si vzal dovču ,oprášil svoje závodní kolo(něco jako favorit) a zkusil jsem co vydržím.Měl jsem letos už 1500 km v nohách,ale jen max.40km za den.Takže forma byla.
Taky jsem jel navštívit rodiny,aspoň je nocleh zadarmo.
První den Bruntál -Hluk ,druhý den Hluk-Bratislava,tředí den Bratislava Komárom po hrázi Dunaje a ještě do Nových Zámků ,tam dva dni volno
(koupání v Podhájské) a další den Nové Zámky-Uh.Hradiště.
Z Hradiště jsem už jel vlakem,ne že byh už nemohl,ale jaksi se zhoršilo počasí ,no podzim je už tady.Průměr jsem dělal asi 25km/hod a únava
skoro žádná.Kdybych neměl za tři roky 60,tak bych ještě přemýšlel
o Tůr de Frans .
Cyklistice zdar.
Mates
Pokladník
Tak letos se žádný cyklista neozývá?Jezdí vůbec někdo? Já jsem letos nahradil kolo z Makra Dynamic Hurricane,které ale dost vydrželo údajně kvalitnějším z cykloobchodu značky Kellys Neos (nikdy jsem to neslyšel,ale všichi v mém okolí tvrdí že to je značka),kde jsem dnes po měsíci vyměnil vrzající pedály,jinak si stěžovat nemohu,jezdí se na něm lépe.Takže k dnešnímu dni mám letos 1245km a ze zajímavé trasy teď v něděli vlakem do Rumburka a odtamtud šlapat Šluknov,Dolní Poustevna,Sebnitz,Bad Schandau,Hřensko,Děčín,Ústí cca 97km.V německu do Bad Schandau 17km lesem po asfaltu,podél potoka neustále mírně z kopce,prostě paráda.
Já jsem letos nahradil kolo z Makra Dynamic Hurricane,které ale dost vydrželo údajně kvalitnějším z cykloobchodu značky Kellys Neos (nikdy jsem to neslyšel,ale všichi v mém okolí tvrdí že to je značka),kde jsem dnes po měsíci vyměnil vrzající pedály,jinak si stěžovat nemohu,jezdí se na něm lépe.Takže k dnešnímu dni mám letos 1245km a ze zajímavé trasy teď v něděli vlakem do Rumburka a odtamtud šlapat Šluknov,Dolní Poustevna,Sebnitz,Bad Schandau,Hřensko,Děčín,Ústí cca 97km.V německu do Bad Schandau 17km lesem po asfaltu,podél potoka neustále mírně z kopce,prostě paráda.
F
FrantaVopička
Host
Jo, Zbyněk na trenažeru.Mates napsal:Tak letos se žádný cyklista neozývá?Jezdí vůbec někdo?
U mě to letos nestojí za řeč a bude hůř. Snad napřesrok.