1. Bohužel nedokážu odpovědět a ani nevím o parametru brzd, který by na to měl mít nějaký vliv. Tohle bude mít spíš nějakou souvislost s otáčením směru CTRL+E.
2. Ano, tohle jde za mnou. Zbrojící body skutečně chybí. Lítal jsem s mašinou ve zrychleném režimu po zkušební trati a zkoumal, zda funguje luxus dynamického nákladu uhlí a vody v tendru. Zbrojil jsem průběžně Shift+T a spokojen sám se sebou jak mě ta animace pěkně funguje, už jsem si na tankovací body tendru nevzpomněl. Maďarů se ale zastanu, v jejich verzi nastavení jsou:
IntakePoint ( 0.925 2.0 FuelCoal )
IntakePoint ( 2.0 1.0 FuelWater )
(ale zase nemají tu dynamiku s animací ...)
3. Spotřeba uhlí se pod OR odehrává v sekci "Topeniště". Určují ji (pro OR) celkem tři základní parametry a jeden pomocný:
* na netu je dohledatelné povídání o obsluze parních lokomotiv. Měl jsem i možnost si ve studijní knihovně zapůjčit knihu Příručka pro strojvedoucí (Louda, Mareš 1957). Podle těchto zdrojů při plném zatížení lokomotivy přiložil topič v našich podmínkách na každý 1 m2 plochy roštu 400 až 600 kg uhlí za hodinu. Vzal jsem tedy střed - 500 kg/h, což při ploše roštu 1,65m2 dělá 825 kg/h. Lokomotiva není nijak velká ani výkonná. Podle maďarské předlohy by musel topič házet lopatou skoro 5x za minutu. To je příliš byť se jedná o max. hodnoty. Aby uhlí z tendru rychleji mizelo, musela by se mu ještě dále snížit výhřevnost a samozřejmě topič více nakládat na rošt. Tohle ponechávám na další debatu.
Ještě poznámka k významu číslic v parametrech IntakePoint: první číslo udává vzdálenost tankovacího bodu od centrálního bodu (0) v podélné ose Z.
Druhé číslo je velikost plnícího otvoru v metrech.
Takový by asi stačil. Ale kabinářů je jak šafránu a těch pracujících s historickými vozidly ještě méně.
