Skiny nejen pro OR, Dan J.

  • Tvůrce vlákna Tvůrce vlákna Dan J.
  • Datum začátku Datum začátku
Ahoj kluci, potřebuji rychlé objasnění. :-)
Všichni mi s jistotou tvrdí, že vozy měly buď parní, nebo elektrické topení, že podobojí neexistovalo a sám mistr Jacek, který má historii znalou a modely v malíčku má na voze tohle?!
napis.jpg

Tak teď nevím, buď je varianta, že opravím nápis a udělám dvě verze vagónů, nebo k parnimu topení doplním elektrické, ale nechci dělat práco zbytečně.
 
Ahoj kluci, potřebuji rychlé objasnění. :-)
Všichni mi s jistotou tvrdí, že vozy měly buď parní, nebo elektrické topení, že podobojí neexistovalo a sám mistr Jacek, který má historii znalou a modely v malíčku má na voze tohle?!
Zobrazit přílohu 46817

Tak teď nevím, buď je varianta, že opravím nápis a udělám dvě verze vagónů, nebo k parnimu topení doplním elektrické, ale nechci dělat práco zbytečně.
Y z vyroby maji resp měli parni i elektricke vytapěni takže je to spravně Dane :)
 
Y z vyroby maji resp měli parni i elektricke vytapěni takže je to spravně Dane :)
Totéž se týká soupravy vozů Bai (osmidveřáků) z Lužné, čtyřdveřových Bai, Bai 21-19 (od Ricara), Bh (Bai) z Györu a samozřejmě široké škály vozů ze Zhořelce a Budyšína. ;) Nové Bdt s kotoučovými brzdami už mají jen elektrické, totéž Bymee. :)
 
Mně to bylo právě divné. Jako kluk si pamatuji provoz Ostrava - Opava, Opava - Krnov a Opava - Hlučín. Ty soupravy mám dodnes v paměti a ještě jsme hodně jezdili Ostrava - Franštát s Mořkov, Ostrava - Brno. A co si pamatuji už vzdáleně, je období 1977 - 81, ale 1981 - 89 už víc. Vlaky mne fascinovaly fakt od předškolního věku. Jen letmo jsem zažil ustupující parní trakci. Jednou z Opavy do Krnova a to jsem byl tak malý, že ani nevím, co nás táhlo, tak právě r. 1977. Ale nyní mám za to, že to asi musela být dosluhující 477.0 a pak jednou na pistrku do Frenštátu a to už vůbec netuším, co nám pomáhalo. Do Hlučína pamatuji už Pilštyky s 8 Rybákama. Nebo nové M152 s novými Blm v kombinaci s Hurvajzem a starými Blm a BDlm. Co si ale dobře pamatuji, byla souprava z Ostravy do Opavy, někdy NHKG - Opava, 8 dv. Bai, Bz, 8 dv. Bai, 2x Bz a BDa. A právě vím, že v zimě šla ze spojek pára, když jsme chtěli přejít mezi vozy, že tam nebylo pomalu vidět a jiný den ani ťuk. Takže nás musela táhnout mašina s elektrickým vytápěním. To mi právě vrtalo hlavou, že by měnili celou siupravu vozů.
 
Já si vybavuji vozy podle starého značení Bte, že měly trochu jiné uspořádání a tvar malých oken, jiná předchodbička, toaleta snad jen na jedné straně, celkem hezké sedáky a hlavně kotoučovou brzdu. Roky tak 88 - 90, to jsem ještě jezdíval do školy. Chvála byla hlavně na ty kotouče, že skřípání špalíků jiných řad vozů bylo tenkrát nějaké extrémnější než obvykle. Tady byl klid. Najdu více.
Tak jsem ani moc výše nekecal, zde je odkaz na Parostroj.net přímo na vůz Bte :
vůz Bte - Parostroj.net
V roce 2001 byla část vozů přeznačena na Bdt a na Bp. rozdíl v poslední dodávce vozů se liší počtem židlí z 88 na 86.
 
... A právě vím, že v zimě šla ze spojek pára, když jsme chtěli přejít mezi vozy, že tam nebylo pomalu vidět a jiný den ani ťuk. Takže nás musela táhnout mašina s elektrickým vytápěním. ...
Ona svou roli hrála také obsluha parogenerátoru a těsnění spojek. Do poloviny devadesátek uměla ze sériových dieselových lokomotiv topit elektricky pouze T478.4. A naopak párou mohly topit T426.0, T444.1, T466.0, T478.1, T478.3 a T679.0. A právě proto měla většina osobních vozů jak elektrické, tak parní topení. ;)
 
Další revitalizací prošlo pár Sovětských Bohatýrů ČSD T679.1 "Sergej". Díky Josefově úpravě pro OR 1.5.1, jsem mohl upravit pár skinů. Mašiny ale jedou i v ORCZ, mám vyzkoušeno. Pokud by se našel někdo, kdo by vyrobil vzorový Eng a Wag soubor pro ORCZ, velmi rád naklonuji a doplním do podsložky, pro ORCZ. Stroje nejsou kompatibilní pro provoz v MSTS. Opět platí, kdo má, staré modely smazat. V brzké době se objeví na Mojevláčky...
Pack_T679-1obr.jpg
 
Já si vybavuji vozy podle starého značení Bte, že měly trochu jiné uspořádání a tvar malých oken, jiná předchodbička, toaleta snad jen na jedné straně, celkem hezké sedáky a hlavně kotoučovou brzdu.
Byly 3 série, popisuješ tu třetí. Plyšové sedačky, kotoučová brzda, prolisy na střeše, WC na jedné straně, na druhé plošina. Dvě sedačky u prostřední stěny chyběly, bylo tam sání (nebo výdech?) topení na bočnici.
Jezdil jsem tím do školy na konci 90’.
Pak je sebrali ze zdejších Os a nasadili na hradecké rychlíky, pak prošly reko, poznají se podle té prolisované střechy.
 
Ona svou roli hrála také obsluha parogenerátoru a těsnění spojek. Do poloviny devadesátek uměla ze sériových dieselových lokomotiv topit elektricky pouze T478.4. A naopak párou mohly topit T426.0, T444.1, T466.0, T478.1, T478.3 a T679.0. A právě proto měla většina osobních vozů jak elektrické, tak parní topení. ;)
Taky se přikláním k tomu, že to "nekouření" mezi vozy bylo způsobeno větší těsností soupravy a obsluhou parního generátoru.
A jestli můžu trochu upřesnit, tak první přestavby lok. 753 na 750ky ( neplést si se stroji 750.7 ) začaly v roce 1991, v Čechách to byla brněnská 750,242. Co se Bardotek 751 týká, tak první byla 749.039, kterou předělávali v depu Jihlava a ta si stihla ještě nějaké kilometry odjezdit pod hlavičkou ČSD v roce 1992. Ve stejné době předělávalo lokomotivu 751.051 i depo Šumperk, ale k dokončení na 749.051 došlo také až v Jihlavě v roce 1993, kdy místo ní odešla do šumperského depa 751.119. Pak se rozjely sériové přestavby, kdy některé prováděly ŽOSky a některé přímo depa.
 
Back
Nahoře