Jestli můžu, přidám pár věcí, co mi v hlavě zůstaly z dob profesních. Brzdy v poloze G na nákladních vlacích se používaly od dob, kdy se přešlo z vakuové brzdy na brzdu tlakovou, tak bych to typoval na počátky ČSD po vzniku Československa. Od té doby byly všechny nákladní vlaky brzděny v "G", nebo v počátcích i smíšeně - část vozů v G a některé brzdaři ručně.. V 70.letech jsem ale zaregistroval pár mezinárodních vlaků "Nex" (nákladních expresů), které vozily hlavně rychle zkazitelné zboží - většinou ve dvounápravových chladírenských vozech, které byly brzděny v poloze "P". Po vzniku ČD se začaly objevovat "první vlaštovky" v podobě některých vlaků v kategorii "Vn" vlaků "vlak sestavený z prázdných vozů", které byly také brzděny v "P". Přechod na základní brzdění všech nákladních vlaků v tomto režimu nastal až po vniku ČD cargo.
Za polohu přestavovačů "prázdný - ložený" aspoň u státních drah odpovídal vždy ten, co dělal úplnou zkoušku brzdy. Důležité to bylo hlavně tam, kde se vozy přebíraly z vleček, nebo prostorů pro nakládku a vykládku.
Na samotném přestavovači byly v jednotlivých polohách uvedeny brzdové váhy pro danou polohu a dole pod pákou byla uvedena přestavovací hmotnost. A ještě jedna zajímavost, páka se přestavovala v odbrzděném stavu. Vzhledem k tomu, že posouváte opěrný bod brzdového táhlový tak se vám to v zabrzděném stavu téměř nikdy nepovedlo.