Lakovna Acatus

A ať to máme kompletní:
D1/97 2 nebo 2+1 (je-li vozidlo třetím vybaveno) den i noc
D1/2013 2 nebo 2+1 (je-li vozidlo třetím vybaveno) den i noc
 
Domněnky jsou bohužel na nic, to by bylo pro provoz železnice katastrofou, platí předpisy. Od toho jsou.
D1/87 (fotka výše od Mikuldy) - noc: 2+1, den nic
Opět jsi Josefe vedle, jak ta jedle. Jinými slovy, co někde nevyčteš, to nevíš, ale hrdě to tady mezi neználky prezentuješ jako jedinou pravdu a přesně jak píšeš - jako svoji domněnku, kterou sis v provozu opět neověřil.
Ano. Návěst Začátek vlaku v Mikuldově příspěvku hovoří jasně. Nicméně co už je méně jasné tobě a tobě podobným je rozdíl mezi poziční svítilnou a halogenem!!! Pokud se podíváš na konstrukci halogenové svítilny řady 350/151 dnes, docvaklo by ti, že tam je něco navíc, oproti konstrukci z dob ČSD. Navíc je dnes při WTB linkách tato doplněná třetí "pozička" zapojena do "Zelené linky" při testu celistvosti osvětlení vlaku. Ale zpět k ČSD. Sem tam se stávalo, že si některý fíra vysvětlil předpis tak jako vy tady. Halogenová svítilna však i v tlumeném stavu u řady 350/150 v noci oslňovala protijedoucího strojvedoucího. Takže hromada fotek z oněch let, kde se svítí jen na dvě poziční není asi proto, že fíra porušuje předpis, ale proto, že mašiny řady 350 a 150 třetí poziční světlo neměly!
A když už jsme u konstrukce halogenové svítilny, u které máš (na výše zobrazených screenech) pozici žárovky ve spodní polovině, tak stačí vylézt na jakékoli parkoviště a kouknout autu s čirými skly na polohu halogenové žárovky v reflektoru. Narozdíl od rozptylu u pozičních svítilen je dvouvláknová halogenová žárovka u řady 350/150 uprostřed.
 
Domněnky jsou bohužel na nic, to by bylo pro provoz železnice katastrofou, platí předpisy. Od toho jsou.
...
To je sice fakt, ale praxe mnohdy bývá (a hlavně bývala) jiná. Pravda je (jak už psal Plexi), že ten středový reflektor se používal pouze na trati.
A když se v tom budeme hodně šťourat, tak denní návěst "Začátek vlaku" bývala dvě nebo tři svítilny! :-)
 
že ten středový reflektor se používal pouze na trati.
Tak toto už samo o sobě v řeči předpisu vypovídá, že nebyl ve funkci poziční svítilny, jinak by ho musel fíra mít zapnutý i ve stanici. Jestli tedy oslňoval ve stanici, tak jak asi oslňoval protijedoucí fíry na trati za tmy někde ve tmavém lese, byť tlumený? Mimo to se tedy vypínal i při míjení vlaků na trati, na které sloužil jako halogen a ne jako poziční třetí světlo. Hodně jste chlapi zapomněli.
 
Zbytečný randál kolem toho. Nevhodnost halogenů pro použití s D1 je stará známá věc. Proto se při modernizacích často stěhují reflektory dolů a nahoru přichází návěstní osvětlení. A řada modelů x5x dokonce má třetí lampičku mezi reflektory vymodelovanou. Potom záleží na tom, jaké období má repaint představovat, protože ty halogeny a náhradní lampičky fungují nějakou dílenskou úpravou od nějaké konkrétní doby.
Viděl jsem i 362, které měla za sklem s reflektory pod oknem bimbající se objímku se žárovkou. Proč? Protože předpis D1 platí a halogeny se návěstní osvětlení špatně nahrazuje. A halogen tam ty lokomotivy z výroby určitě neměly. To je prostě provizorium, aby se s halogeny dalo jezdit a zároveň dodržovat D1. Pořádné řešení je až s větší modernizací, která zahrnuje i vnější osvětlení lokomotivy.

Co toho vyplývá? Že předpisy se musí držet vždy. Takže když si na lokomotivu dám halogeny, buďto je to uděláno pořádně - v kombinaci s třemi návěstními lampami, a nebo humpolácky - žárovkou mezi hal. reflektory, které na návěstění už nedají použít. Ale ten předpis je dodržen vždy - 2+1 od roku 1987 (noc), od roku 1997 noc i den.
 
Byť pro toto období není v msts trať, zajímalo mě, jak asi bobiny vypadaly v 50. letech. Kamarád mi poznamenal, že první bobiny měly v začátcích provozu plné pluhy bez větracích otvorů. Ty byly vyřezavány až dodatečně, protože se trakční motory často přehřívaly při vozbě těžkých nákladních vlaků (vysoké proudy - malé rychlosti). První mašiny také neměly madla na čelech.

E499.005.jpg
Vím, chybí mi tam řada detailů, např. červené proužky kolem okrasné lišty, vypouklá skla na pozičkách, dekl pro žebřík apod., ale na tento model to nemá smysl dělat.
 
Není to blbá otázka, jen nevhodná. Nevím kdy na ni dojde řada, protože momentálně se naše skupina věnuje jiným modelům. Aź bude někdy nálada ...
aha dobře děkuji za odpověd ptal jsem se protože těch elektrických lokomotiv od IDS Cargo není tolik a právě taková by se mi hodila
 
Ups! Ve stínu dnešního řešení autorství zde na fóru mi docvaklo, že jsem u výše vyobrazené bobiny E 499.005 v podobě po vyrobení neuvedl, že jsem si dovolil barevnou úpravu vytvořit z modelu z TBP od Tomiho a skinařiny, tuším Taxe a Pikka. Vydávat to ale nehodlám, šlo jen o snažší úpravu v msts (jak asi vypadaly), než-li editaci nějaké skutečné na fotce ve photoshopu. Pardon.
 
Poznámka k souboru VL_MecanoAssis.s ( figurka strojvedoucího ). Když soubor otevřete, můžete fíru změnou zápisu v řádku 1487 převléknout
do jiného trika.
image ( TxBVL01.ace ) - modré triko
image ( TxBVL03.ace ) - červené triko
 
Taková technická: Lokomotiva má udávanou maximální tažnou sílu 210 kN. Maximální značí, že na více prostě fyzicky nemá, resp. nepřenese koly na kolej. Hranice výkonu jsou na 4000kW trvale a 4200kW hodinově. Ovšem tabulka trakčních charakteristik místy (např. šuntovací st.) i ten hodinový výkon překračuje dvojnásobně a dává tak lokomotivě ještě větší výkony, než mají současné vlajkové lodě Siemensu, Bombardieru, Alstomu či Škody (6,4MW).
Lze uvést podle čeho byly hodnoty v parametru ORTSTractionCharacteristics stanoveny?
 
Ony většinou teoretické hodnoty bývají naprosto mimo realitu. V MSTS to tak platilo. Buď byla reálná jízda nebo rozjezd.
Já se podílel na ladění žabotlam co jsou v TBP pro MSTS. Jezdil jsem na nich a měl jsem zažito, jak se chovaly. Tenkrát jsem dostal volnou ruku, měnit určité hodnoty ladění. Technicky je to mimo papírové hodnoty a charakteristiky, ale reálně je to nejblíže skutečnému vzoru.
350 v MSTS je to podobné. Také je tam u TBP nereálný rozjezd, ale vlastní jízda už celkem odpovídá. A měl jsem to požehnané fírou, který na tom turnusově jezdil. Proto se už těším na tyto v Openrails. Ale čas bude až o víkendu.
Však mašinfírů je v komunitě hodně, tak doufám, že ladění vám testují.

Já jsem například nedávno takto kazil ladění u Panterů 640. Aby se v Openrails chovaly jak mají, tak jsem jim musel zvýšit výkon z nastavených kolem 800 na 1300 kW (každý vůz). A teď v pondělí jsem se svezl Panterem z Brna domů a sledoval na vlakovém monitoru, kde se rozjede na začátku Modřic, kde zrychloval ze 120 na 160. Zavřel to na 145km/h. A byli jsme na poslední výhybce za Modřicemi. Hned jsem to nasimuloval v MSTS. Před Modřicemi 120. Pak jsem tomu dal plný knedlík a na poslední výhybce jsem měl také těch 145. Tedy hodnoty papírově mimo, ale průběh jízdy správný.
 
Tak to se můžeme zcela vykašlat na nějaká technická data, parametry, vztahy veličin a fyziku. Můžeme z fleku začít nastavovat podle osobních pocitů. Asi jako když pan Werich s panem Burianem vařili lívance v pohádce Byl jednou jeden král. Tu přidáme, tu odebereme, tady odpářeme a tady nastavíme. Má to ale háček, s osobním pocitem jednoho nemusí souhlasit druhý. A ještě jedna věc, co platilo MSTS zdaleka nemusí platit v ORTS.
 
Však uvidíme. Pokud jsou malé odchylky nevadí. Ale pokud v mašině, která je nastavená podle dokumentace a z místa dáš za vlakem plný knedlík a mašina to unese, tak je něco naprosto špatně. To už je pak pikovláček.
Na tu 640 jsem se tě ptal před rokem a půl na slezině v Praze. Chápu, není to oblast Tvých zájmů, tak jsem si musel poradit sám. A u nás to bohužel jezdí jeden za druhým na lince Brno - Břeclav - Olomouc. Ale pokud to někdo naladí, budu rád. Snad se do svého důchodu dočkám. To není nadsázka, ale dost šibeniční termín, do 3. května. :) Už jsem dědek. :) :) :)
 
Back
Nahoře