Lakovna Acatus

No dokonce! A co bylo důvodem druhé změny tvého původního nastavení? Že by se mašince nechtělo tahat?:D
O tom to vůbec nebylo. Vůbec nemáš šajn, že tehdy proběhly srovnávací testovací jízdy, které ukázaly, že lokomotivy ač nastavené odlišnými metodami, jezdily prakticky stejně. To akorát ty jsi tady dokolečka inzeroval "jezděte s bobovo 181.008, ostatní je šunt".

Pokud ses neráčil všimnout, nové vydání 181 používá nové 3D kabiny. A její autoři mě požádali abych engy přizpůsobil kabině, ne obráceně. A já jim v tom vyhověl i za cenu, že jsem musel bob57_cz obejít. Kabinářů je jako šafránu, tak proč jim nevyjít vstříc. Problém jsem s tím neměl, i když jsem věděl, že budu muset vysvětlovat.
 
O tom to vůbec nebylo. Vůbec nemáš šajn, že tehdy proběhly srovnávací testovací jízdy, které ukázaly, že lokomotivy ač nastavené odlišnými metodami, jezdily prakticky stejně. To akorát ty jsi tady dokolečka inzeroval "jezděte s bobovo 181.008, ostatní je šunt".

Pokud ses neráčil všimnout, nové vydání 181 používá nové 3D kabiny. A její autoři mě požádali abych engy přizpůsobil kabině, ne obráceně. A já jim v tom vyhověl i za cenu, že jsem musel bob57_cz obejít. Kabinářů je jako šafránu, tak proč jim nevyjít vstříc. Problém jsem s tím neměl, i když jsem věděl, že budu muset vysvětlovat.
Blablabla. Už to ani nečtu.
 
Jelikož zde bylo uvedeno, že "tabulka trakčních charakteristik mého ladění řady 350 ČSD dává lokomotivě ještě větší výkony, než mají současné vlajkové lodě Siemensu, Bombardieru, Alstomu či Škody (6,4MW), tak doporučuji nejdříve nastavení otestovat na zkušebních úsecích, než začnu někoho poškozovat takto populistickými výroky. Pro přehled méně znalých nastavování modelů OR jsem porovnal tři nastavení na shodné trase, se shodnou zátěží, se shodnými vozy řady B s laděním od Pajavlaky a Igora Hnízdo.
Pro ověření ve stoupání z Tišnova k Vlkovu je souprava složena z 16 vozů s hmotností vlaku 761 tun, což se blíží normativu řady 350 a 363 na daném úseku se zastavením v něm kdekoli po trase, čímž je možno ověřit rozjezd se zátěží na normě.
Pro porovnávání je použita loko 363.001 s laděním od Igora Hnízdo, 350.015 ČSD, která je údajně silnější než Vectron apod. a 350.004_v2 s laděním z VŽD.
Gorily jsou řízeny s maximem proudů 900 - 950 A, eso od Igora na 12. hodině, Fok max 195 kN. Pro lepší přehled proudů jsem gorily doplnil zobrazením v cabu.

Začnu posledně jmenovaným HV s nastavením od Josef Vogeltanz. Na videu je hned při rozjezdu patrná nízká hodnota Fok (síly na obvodu kol), okolo pouhých 130 kN, zatímco mašina má max 210 kN. Po trase je dost mostků pro případné porovnávání dosažené rychlosti. Při nájezdu do stoupání 18 promil jsme se dostali na rychlost 60 km/h, kterou si gorila z VŽD chvíli drží, ale rychlost začne klesat, až fíra musí snížit jeden stupeň za druhým, aby nepřekročil únosnou mez proudů. Nastavení z VŽD tak ve stoupání 18 promile ztrácí rychlost s vlakem 40 tun pod normativem. Po zastavení ve stoupání by se měla mašina s danou zátěží správně rozjet, jako např. eso 363.001 od Igora či 350.015 ČSD, ale nějak se to autorovi nepodařilo, aby byla schopna vlak ve stoupání rozjet. Jen pro info: více k traťovému normativu ZDE




Druhé video představuje mé ladění 350.015, které je nastaveno (podle slov Josef Vogeltanz) údajně předimenzovaně, dokonce nad výkony Vectron, TRAXX, řada 380 apod. Video v provnání s řadou 363 dokazuje, že to je sprostá (a podle mě účelová) lež. Výkony obou (363.001 i 350.015) jsou téměř totožné, takže jakýpak Vectron? či projevy jako: "Můžeme z fleku začít nastavovat podle osobních pocitů."?
Na videu se na začátek krpálu 18 promil rozjede loko s vlakem na 80 km/h, dotáhne to na 82 a tuto rychlost si evidentně je schopna udržet a sami si můžete vyzkoušet, že s touto zátěží do Vlkova vyjedete. Je tam patrna i restrikce adheze, která již krotí hráče dále řadit stupně nahoru. Následné zastavení a rozjezd dokazuje, že s tímto laděním zdoláte např. Pannonii bez obav, což s laděním od VŽD Vogeltanz normu nerozjede. Výše křivá nařčení, navíc obsahovala zmínku: "Lokomotiva má udávanou maximální tažnou sílu 210 kN. Maximální značí, že na více prostě fyzicky nemá, resp. nepřenese koly na kolej." Tak na zkušební jízdě je možné si zkontrolovat i tuto hodnotu, která při jízdě s těžkým R nepřesahuje 195 kN.




A jsme u esa od Igora Hnízdo, kteréhož test s 761 tunami dokazuje, že jsem vám gorilu nepředimenzoval. Je to sprosté a nefér jednání Josefa Vogeltanze, které mě po x podobných útocích z jeho strany vytočilo. Nechtěl jsem urazit ty, kdož tomu trochu rozumí a teď si po poznámce Klokana 35 uvědomuji, že i vás, co o tom tady nemáte šajn a jen si chcete hrát. Vám patří má omluva.



Možnost ověřit důvěryhodnost daných videí máte ve svých compech. Použité vozy jsou cd_B248-515.
 
Na videu se na začátek krpálu 18 promil rozjede loko s vlakem na 80 km/h, dotáhne to na 82 a tuto rychlost si evidentně je schopna udržet a sami si můžete vyzkoušet, že s touto zátěží do Vlkova vyjedete.
Vozy řady B jsou jsou podvozkové osobní vozy, budeme se tedy bavit o typu jízdního odporu R. 18‰ odpovídá třídě sklonu X.
Lokomotiva řady 350 jede na střídavém úseku se zátěží 761 t.
No a když se podívám do Doplňku s technickými údaji k dopravním předpisům a vyhledám podle těchto údajů příslušnou tabulku hmotností tažených vozidel (zátěží), vidím že jsi poněkud - sportovním výrazem v autu. A ještě dáváš na obdiv, že lokomotiva s mým nastavením tam ztrácí dech. No není divu. S takovou zátěží na takovém stoupání už není počítáno:

tab.jpg
 
Já se dnes povozil s tímto laděním od Acatuse a měl spíš pocit, že by to mohlo táhnout ještě trochu víc. Stovku jsem musel udržovat na sérii a většinou 5 shuntů. Možná je to tak správně. (rovina a mírné stoupání 2-5 promile) Asi by se měl vyjádřit nějaký fíra, co na tom jezdí. Ale abych musel do stovky na paralel, to by určitě bylo špatně. Teoretické hodnoty je nutné otestovat praxí a pak je nutné udělat korekce, aby to odpovídalo. Je to sice pracnější a zdlouhavější, ale výsledek určitě bude stát za to.
 
V čem je teda problém, že obě 350 se chovají tak rozdílně?
Máte jiné charakteristiky?
Jak je možné u Josefova ladění mít v rychlosti 27 km/h zařazen 56. stupeň???
 
18‰ odpovídá třídě sklonu X.
To sice ano, ale jednak viz ZDE, kde 350 sedí k 362, která tu má dle aktuálních tabulek (ne těch zde v historii fora) pro R 750 tun a řada 363 760 tun.... a především je potřeba zohlednit redukovaný profil tratě, kdy normativ pro loko řadu se počítá nikoli z maximálního sklonu, ale z průměru na km délky, čímž tato trať nevychází na X, ale na VIII. Proto podle mě by měla gorila z VŽD rychlost alespoň držet a ne ztrácet. Ostatně je v tom kopci na 130 kN, což je do mezní tažné síly o dost méně. Já jsem pro testy použil opravdu doraz, který nepočítá s rezervou. Proto je rozjezd tak pomalý. Je to na doraz a když se rozjede, je dobře nastavena. Navíc výše vyobrazená tabulka je pro trvalou rychlost, tedy nezatížené odpory v S či SP, které by se jinak přehřívaly, tedy pro zkušební rozjezd nelze brát, že tam chybí údaje. Navíc tyto staré tabulky, byť stále platné, jsou dnes přepočítávány moderními tachogramy dle pc simulací a ten jsem zjistil na těch 750 tun. Volba byla spíše 761 než o vůz méně. Navíc dnes se počítá i příznivější odpor RK, ale ten jsem nevyužil a dal Béčka.
 
To sice ano, ale jednak viz ZDE, kde 350 sedí k 362, která tu má dle aktuálních tabulek
Ne, 350 k 362 nesedí ani omylem. Odlišné výkony, odlišná tažná síla i odlišný převod. V odkazu nemáš ani řadu 350 ani odpovídající jízdní odpor. Tabulka v odkazu je pro náklady a nákladní lokomotivy.
 
Nedalo mi to a hodil jsem si do excelu charakteristiky od Acatuse a Josefa pro 350015 a 350004AC.
U Josefa vidím zásadní problém v tom, že všechny křivky jsou poblíž meze adheze "znásilněny", stejně je to i u 181. Až teď je mi tedy jasné, proč jsem tam mohl nasypat vše a lokomotiva nešla do skluzu.
Lokomotiva nevyvine větší sílu než XY. Jenže XY není omezeno adhezí (tedy tím, co přenese kontakt kolo-kolejnice), ale nesprávně přímo trakční charakteristikou.
Josef vytvořil pomocí trakční charakteristiky dokonalou skluzovou ochranu.

To je buď naprosté nepochopení věci autorem, nebo jsem já nepochopil nějaký skrytý záměr.
Jestli má taková nepřirozená charakteristika vliv na zobrazované hodnoty trakčních proudů si jako mírně poučená osoba v ORTS netroufám odhadovat.
 
Nedalo mi to a hodil jsem si do excelu charakteristiky od Acatuse a Josefa pro 350015 a 350004AC.
U Josefa vidím zásadní problém v tom, že všechny křivky jsou poblíž meze adheze "znásilněny", stejně je to i u 181. Až teď je mi tedy jasné, proč jsem tam mohl nasypat vše a lokomotiva nešla do skluzu.
Lokomotiva nevyvine větší sílu než XY. Jenže XY není omezeno adhezí (tedy tím, co přenese kontakt kolo-kolejnice), ale nesprávně přímo trakční charakteristikou.
Josef vytvořil pomocí trakční charakteristiky dokonalou skluzovou ochranu.

To je buď naprosté nepochopení věci autorem, nebo jsem já nepochopil nějaký skrytý záměr.
Jestli má taková nepřirozená charakteristika vliv na zobrazované hodnoty trakčních proudů si jako mírně poučená osoba v ORTS netroufám odhadovat.
Neříkám že adheze funguje dobře. Ostatně o něco výš to popisuje i Icík. Pánové Curtius a Kniffler míní ale OR mění.
Nemyslím si však, že je to důvod kvůli tomu měnit a ohýbat trakční charakteristiku. 350 má maximální tažnou sílu 210 kN a tu tedy v trakční charakteristice nepřekračuji. Jako řešení bych viděl nastavení meze skluzu aby její průběh rovněž odpovídal té v trakční charakteristice.
Čili problém vidím v jízdních odporech, resp. v parametru ORTSAdhesion a nikoliv v ORTSTractionCharacteristics.
Bohužel stanovení správné meze adheze je předmětem stálých diskuzí zde i na vývojářském foru a použitelné řešení nikde.
Aktuálně používaná metoda je popsána v manuálu OR v kap. 8.1.4, ale asi to není to pravé ořechové.
 
Jak píšu, nepochopil jsi, jak funguje lokomotiva, jen jsi mi to potvrdil.
Nemyslím si však, že je to důvod kvůli tomu měnit a ohýbat trakční charakteristiku.
Tak proč jsi ji tedy ohnul?
350 má maximální tažnou sílu 210 kN a tu tedy v trakční charakteristice nepřekračuji.
A to je ta chyba.
Jako řešení bych viděl nastavení meze skluzu aby její průběh rovněž odpovídal té v trakční charakteristice.
Úplný nesmysl. Krom toho, tady nejde o adhezi, ale o chybnou trakční charakteristiku. Adheze je stejně jako maximální rychlost nějaké omezení (jedno je fyzikální, druhé je provozní), obálka pro vlastnosti vozidla. Ani jedno z těch omezení není přímo dáno trakčním motorem a neznamená to, že za tou obálkou nastane vakuum.
Trakční charakteristika vozidla (ty jednotlivé křivky) ukazuje přirozenou charakteristiku trakčního motoru převedenou z Mk - omega do Tažná síla - rychlost.
Motoru je úplně jedno, jestli je přimontován k dvojkolí lokomotivy nebo na zkušebně k dynamometru, on se o nějakou adhezi nezajímá a rozhodně v nižších otáčkách (rychlostech) nezvadne, aby zabránil překročení adheze, jak to máš ve svých charakteristikách.

Úvaha k zamyšlení. Máš tebou naladěné naprosto totožné lokomotivy. Jedna má hmotnost 70 t, druhá 90 t. Protože mají rozdílné hmotnosti, budou mít každá i rozdílnou maximální tažnou sílu.
Tvými postupy budou mít tyto lokomotivy dvě rozdílné trakční charakteristiky (odlišné matice hodnot F-v v engu), které budou respektovat omezení adhezí.
Ale proč? Copak se na těch lokomotivách něco měnilo v rámci trakčních motorů? Neměnilo! Obě charakteristiky (ty křivky) musí tedy být totožné.
Tak proč ty křivky ohýbáš a snažíš se tam nacpat omezení adhezí. To jsou dvě naprosto nezávislé věci.
 
Back
Nahoře