Zdravím Tě, TomeMusím se přiznat, že jsem původně znejistěl. Ale je to tak, jak píšete. Zblbla mě tabule se zelenými pruhy, kterou jsem někdy někde viděl - později jsem zjistil, že se jedná o fake ze Zlatohorky.
A jak to bylo z označníkem? Předpis z r. 1939 ho sice přímo neuvádí, ale zmiňuje se o něm. Ale v předpise předcházejícím o něm (pokud jsem něco nepřehlédl) není ani slovo.
Dále bych měl připomínku ke skloníkům - přimlouval bych se za jejich správné natočení rovnoběžně s tratí nebo za použití "novějšího" typu - tedy klasických ve tvaru obdélníku natočeného kolmo ke kolejím.
máš pravdu v tom, že Zlatohorka je, co se návěstidel na trati týče, jeden velký paskvil (mimo tabule před zastávkou jsou tam ještě zeleně pruhovaná upozorňovadla před předvěstí....)
Stran označníku - ve všech předpisových ustanoveních o posunu hledej třeba omezný kolík, např. Předpisy pro službu výměnářů...XVIII: na vjezdových kolejích se smí posunovati jen až k omeznému kolíku, který jest postaven ve stanicích s vjezdovými návěstmi a předvěstmi 50 metrů vnitř vjezdové návěsti.... Tyto kolíkové známky se umísťují na jednokolejných tratích vpravo kolejí - hledíc ve směru výjezdu - a na dvoukolejných tratích ne vnějším banketu (okrajnici) poblíže vjezdové koleje. Dále platilo to, co dnes: Za hranici vyznačenou v článku 3 (viz text výše) smí se na vjezdové koleji jen tehdy posunovati, nejede-li po trati až k sousední stanici žádný vlak a byla-li sousední stanice zpravena, aby žádný vlak nevysílala, pokud se posunování neskončí.
Označník samostatně uvádí až předpis D1 jako 150 cm vysoký sloupek, natřený nahoře (v šíři 25 cm) modře, dole bíle.
Víc zřejmě stanovovaly staniční řády jednotlivých stanic - osazení měl nejspíš na starosti Odbor pro udržování dráhy.
To je vše, co já o tom vím
