IceMcLaren napsal:
...
Ked je tu taka debata, tak by som sa chcel spytat, samozrejme slusne, kedy viete, ze je jazdna doba volna a kedy nie.
V sešitovém jízdním řádu jsou krátké jízdní doby. Ty se liší mezi stanicemi tak 30 sekundami až minutou. Nebo nejsou žádné. Ale někdy je tam i například 5 minut. To v případě, že je tam dlouhodobá pomalá jízda, která se zapracuje do jízdního řádu. A tak to kolikrát zůstalo i několik let po obnově. Pamatuji se, že například z Prahy do Kralup stačilo jet max kolem 50km/h. Jinak jsme si to odstáli na zastávkách. Jednou jsme měli mašinu nově nalakovanou po dílnách, tak si pamatuji ,že v každé zastávce po odbavení cestujících jsem měl ještě hodně času na fotografování.
Ale předpis stanovil, že je zakázáno jet pod krátké jízdní doby stanovené sešitovým jízdním řádem.
Jednou jsem jel s nějakým šílencem a v Praze jsme byli 11 minut s náskokem. To bylo hodně pod krátké jízdní doby. Bodejď, když před Blatovem jsme se 451 předjeli rychlík, který jel vedle nás 120.
Nám se tenkrát protrhl rychloměrný proužek a zasekla ručička, ale když jsem vyndával proužek z prostředního stanoviště, bylo tam 126km/h
Ale cestující nám tenkrát i tleskali. "Bylo to nádherné" .
Jiný kolega takové štěstí neměl. Ty samé závody a když posměšně houknul na fíru rychlíku, který jel 120, tak za rajčáky seděl cvičnej.
To už neukecal, že měl rychloměr v poruše a poznal to na výplatě.
Když už jsem se rozepsal. Tento fíra šílenec, to byl nějaký mlaďoch o něco starší než já (mě bylo tenkrát 20), ale měl nějakou protekci, proto se tak brzy dostal na osobní dopravu. Ale on byl pro každou špatnost, hlavně, že byla sranda. Jednou byl takový upršený den, jedeme z Českého Brodu na Prahu a jeho napadlo udělat si srandu z cestujících na zastávce Rostoklaty. Prší, tak všichni budou schovaní v čekárně. Ta má vchod z boku a je úplně na konci nástupiště. Tak se rozhodl, že se do zastávky připlížíme a všem ujedeme. Napřed jel co to dalo, abychom přijeli s náskokem, ale pak jen brzdění elektrikou, výběh a potichu jsme se blížili do zastávky. U peronu opravdu ani noha. Vypnul i stěrače, aby nebyl žádný hluk. Zastavíme, odbavíme pobyt. Lidi vystoupili, průvodčí to odmával a jeli jsme. Fíra tam dal sérii a utíkal se k okénku pokochat pohledem na míjející čekárku, kolika lidem ujel. Spokojeně si mnul ruce, jak mu to vyšlo. Bylo tam hodně lidí.
Poznal jsem hodně fírů. Někteří si libovali v tom, že někomu mohou ujet před nosem. Ale většina byla naštěstí normální a na dobíhající cestující se čekalo.
Hold my mechanici jsme museli držet basu. Bylo nutné umět vycházet s každým a jejich úlety jim trpět. Přece jen, šichty byly dlouhé běžně 16 až 32 hodin a kdyby v lokomotivní četě nebyly dobré vztahy, tak by to bylo utrpení.
Bohužel měl jsem šichty i s fíry, kteří absolutně nemluvili a za 16 hodin jsem od nich slyšel jen dvě slova
Když jsme měli na návěstidle výstrahu, já to řekl a on to po mě opakoval. (podle předpisů) Když jel cvičněj, muselo se hlásut i každé volno. Jinak byla dohoda, že každé volno si jak blbci hlásit nebudeme.
,jinak je pravda že soudruzi ,,nahoře´´ myslí už na stavební a jiné výluky na trati....