Annihilator
Skladník
@Zbyněk Šemora Traťmistr měl ve své době pravdu v tom, co tehdy leželo v kolejích, ale technický problém je spíše úplně jinde. Češi výhybky na vysoké rychlosti vyrobit umí a dělají je špičkově, třeba prostějovská DT Výhybkárna vyrábí výhybky na 160 km/h do odbočky s pohyblivým hrotem srdcovky zcela běžně. To snad víme.No to je spíš minus pro nás. V Německu už běžně jezdí víc než 200 a pro nás je to stále utopie. Je pravda, že například do Berlína jsou stanice, které byly hodně zjednodušené, ze stanic zastávky, ale to známe i u nás. Každý národ má svou krajinu. V Německu mají dlouhé rovinky a pak mohou jezdit opravdu rychle. V Česku také máme někde také dlouhé rovinky, kde by se těch 200 mohlo klidně jezdit, ale jsou tam rychlosti 80. V tomto moc krásu nevidím a je to spíš ostuda.
Ještě v dobách, po kterých někteří slintáte se jezdilo z Břeclavi do Přerova max 100 km/h. A přitom ve velké části trati je rovina jak podle pravítka, tedy klidně 300. Ne, takové výhybky neumíme vyrobit a tam kde se zvedla rychlost alespoň na 120, tak přes stanice max 100, protože srdcovky by vyšší rychlost nevydržely, jak nám tehdy říkal traťmistr, který se s námi na kontrolní jízdu svezl na lokomotivě.
Důvod, proč se z Břeclavi do Přerova jezdilo tehdy 100 a dnes max 160 není v neschopnosti vyrobit výhybku, ale v celkové koncepci trati.
Nad 160 nesmí podle legislativy existovat jediný úrovňový přejezd, dále je nutné ETCS L2 a úplně jiná konstrukce a napnutí troleje, navíc při rychlostech nad 200 km/h se míjející vlaky roztrhnou tlakovou vlnou, pokud nejsou koleje dále od sebe, než je u našich starých tratí zvykem.
Třeba tebou zmíněná trať Břeclav–Přerov je vytížená nákladní tepna, TK. Ta rychlost 300 vyžaduje samostatné těleso (VRT), nikoliv koridor sdílený s nákladními vlaky.








