Jestli tady nejsou motány do jednoho pytle poruchy a intervence ochran či trakce.
Pod pojmem poruchy bych viděl naprogramovaný soubor kódů, jako např. známé OR WPointy (3XXXX) pro aktivitáře, kdy by byly tyto užity pouze! při stavbě aktivit, jakožto další atraktivní vyblbovačka. Jako např. dílčí poruchy: od výpadku EDB, automatiky (jedeš pak na ruku), nejde klávesnice ARR (volíš rajčákem), až po ty větší, s nutností vypnout jednu motorovou skupinu apod. K tomu samo že ty zcela zneschopňující mašinu, se kterou je případně potřeba dojet samotíží nejlépe do nejbližší stanice a tam počkat na přípřež.
Když dám dnes do aktivity jen hlášku, jakože ti zdechlo to či ono, tak nuda, ale jakmile ti ta mašina zdechne opravdu a jede jen setrvačností, tak to by bylo jiné kafe.
Zásahy (intervence) ochran, VZ a dalších blbůstek by neměly mít vliv na další jízdu. Jen tě omezí, ty splníš/počkáš, co po tobě ochrana, VZ či provozní stav chce a fičíš dále. Samozřejmě pakliže někdo neshodí sběrač na 900 A výkonu a nepřepálí trolej (extrém). Jinak HV je na vypínání nominálních proudů stavěný, zatímco kontakt trolej - sběrač už ne..
Jiné kafe by byla např. (nad)proudová ochrana hnacího vozidla, což lze řadit do intervenčního balíku. Dnes jsou trakčáky izolačně asi v mnohem lepší kondici, jako za ČSD, takže spíše to s mašinou ze současnosti překrokuješ (např 350) přes mez adheze, než aby ti práskla na proudy. Kor moderní trakce. S tou vycucáš tak max měnírnu, než abys zažil zásah nadproudů (a to už i z podstaty jejich řídicího systému). Kdyby se tedy programátorům podařila ona proudová ochrana naprogramovat, docela by se s ní dalo i vyhrát ve směru k dílčímu doladění u jednotlivých mašin jedné řady. Sladit třeba nějakou "gorilí lemru" pro aktivitu ČSD, která by práskala už při 900 A.